Štěpánka (rozhledna)

Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou.

Štěpánka
Rozhledna Štěpánka
Základní informace
Konstrukce rozhlednyzděná
Kóta paty rozhledny958 m n. m.
Rok vzniku1892
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
KrajLiberecký kraj
Souřadnice50°44′47,6″ s. š., 15°21′57,26″ v. d.
Štěpánka
Štěpánka, Česko
Technické informace
Výška stavby24 m
Počet schodů81
Stavpřístupná
Poznámka
Kód památky45215/5-53 (PkMISSezObrWD)
turistická známka č. 32 (Štěpánka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.

Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem o další mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.[zdroj?]

Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. Měsíc po jejím dokončení skutečně zemřel – ovšem v úctyhodném věku 91 let.

Pietní kamenný kříž

Přímo pod rozhlednou se podařilo v roce 2011 částečně obnovit symbolický hřbitov tvořený pietním místem s velkým kamenným křížem. Pietní tlapatý kříž svým tvarem připomíná pruské a později německé válečné vyznamenání železný kříž, ten je původně znakem Teutonského řádu a dnes insignií Bundeswehru. Původní kříž již při svém znovuvztyčení nenesl vsazenou pravotočivou svastiku, znak v době jeho prvotního vztyčení vládnoucí nacistické diktatury, svastika byla jako symbol nacismu z kříže vítězně sejmuta českými vlastenci spolu s koncem okupace. Pietní místo tu zbudovali tamní němečtí obyvatelé v roce 1944 na uctění památky místních povolanců, kteří padli ve válce v cizině. Na kamenech byla vyznačena jména obcí a kladly se k nim přilby a květiny. Slavnostního odhalení kamenného kříže se dne 22. října 1944 zúčastnil župní vedoucí říšské župy Sudety Konrad Henlein. V projevu k shromážděným, o kterém informoval jablonecký deník Gablonzer Tagblatt, připomněl úspěšný boj Sudetoněmecké strany proti Čechům a vyzval k dalšímu fanatickému boji až do konečného vítězství.[1][2] Po roce 1945 byl kříž pod vlivem událostí divokého odsunu Němců znesvěcen a stržen několika příchozími Turnovany.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Letzten Endes siegt, wer nicht nachgibt. Gablonzer Tagblatt. 1944-10-23, roč. 53, čís. 250, s. 1. Dostupné online.
  2. LÁNSKÝ, Tomáš. Kříž na Štěpánce vztyčili opravdu nacisté v čele s Henleinem, říká badatel. idnes.cz [online]. 2020-11-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
  3. HLOUŠKOVÁ, Lenka. Tajemství unikátního nacistického pomníku. Je jediný v Česku. novinky.cz [online]. Seznam, 2019-12-08 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.