Štítovka jelení

Štítovka jelení (Pluteus cervinus) je jedlá houba patřící do čeledi štítovkovité.[1] Klobouk má v mládí zvoncovitý až polokulovitý, šedohnědé, hnědé až černohnědé barvy. Roste od května do listopadu.[2]

Štítovka jelení
Štítovka jelení
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďštítovkovité (Pluteaceae)
Rodštítovka (Pluteus)
Binomické jméno
Pluteus cervinus
(Schaeff.) P. Kumm.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vědecká synonyma

  • Agaricus atricapillus Batsch[1]
  • Agaricus cervinus Schaeff.[1]
  • Agaricus cervinus var. bullii Cooke[1]
  • Agaricus curtisii Berk. & Broome[1]
  • Agaricus pluteus Batsch[1]
  • Agaricus pluteus var. pluteus Batsch[1]
  • Agaricus pluteus ß rigens Pers.[1]
  • Hyporrhodius cervinus (Schaeff.) Henn.[1]
  • Pluteus atricapillus (Batsch) Fayod[1]
  • Pluteus bullii Berk. ex Rea[1]
Cystidia v netypickém zobrazení

Vzhled

Klobouk je 40-120 mm široký, šedohnědý, hnědý až černohnědý.[3] V mládí zvoncovitý až polokulovitý, později vyklenutý až téměř plochý.[2] Uprostřed s nepatrným hrbolem, na okraji hladký nebo trochu rýhovaně zvrásněný.[4]

Lupeny jsou 8-15 mm vysoké[4], husté, tenké a měkké, od třeně odsedlé, zprvu bílé, později masově růžové.[5]

Třeň je válcovitý, dlouhý 60-120 mm a tlustý 10-15 mm,[6] na bělavém podkladě černohnědě vláknitý.[2] Dužnina je měkká, bílá, pach má zemitý či ředkový. [3] Výtrusy jsou 8-9x5-6 µm velké, hranatě okrouhlé, hladké.[6] Výtrusný prach je masově růžový.[4]

V hymeniu jsou vyvinuty lahvicovité cystidy, které jsou na vrcholu ukončené zpravidla třemi zašpičatělými a zahnutými háčky.[5]

Výskyt

Roste hojně, většinou jednotlivě,[6] od května do listopadu na tlejících pařezech a kmenech různých listnáčů,[1] ale i na pilinách a kůře.[1]

Zajímavosti

Štítovka jelení je jedlá houba[4], sama o sobě je chuťově málo výrazná, a proto se doporučuje přidávat do směsí s jinými houbami, kde její chuť lépe vynikne[4]. Vzhledem k tomu, že roste od května až do pozdního podzimu, oceníme její dostupnost v údobí, kdy jiné houby nerostou.[6]

Štítovka jelení není uvedená v seznamu tržních hub ČSN a nesmí se prodávat na trhu.[6]

Možná záměna

Štítovka černolemá (Pluteus atromarginatus) má tmavší klobouk, až černohnědý.[5] Lupeny mají černá ostří.[6] Růst zahajuje na o něco později[4], a to na pařezech, kmenech a kořenech jehličnatých stromů. [6]

Štítovka vrbová (Pluteus salicinus) se od štítovky jelení pozná podle šedého, zelenošedého až modrošedého klobouku, který je na středu jemně šupinkatý. Třeň má podobné zbarvení.[4]

Galerie

Reference

  1. ZICHA, Ondřej. 13.03.2005, rev. 23.05.2013. Dostupné online.
  2. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. ISBN 80-7360-334-9. S. 241.
  3. HAGARA, Ladislav; JINDŘICH, Oldřich; VÍT, Aleš. Atlas jedlých hub s osvědčenými recepty. [s.l.]: Ottovo nakladatelství s.r.o-, 2015. ISBN 978-80-7451-236-0.
  4. SOCHA, Radomír; VÍT, Aleš. Dřevní houby v přírodě a kuchyni. [s.l.]: Eminent, 2014. ISBN 978-80-7281-480-0. S. 198.
  5. GARIBOVOVÁ, L.V.; BAIER, Jiří; SVRČEK, Mirko. Houby. 2.. vyd. [s.l.]: Praha: Lidové vydavatelství; Planeta, 1985.
  6. SMOTLACHA, Miroslav; MALÝ, Jiří. Smotlachův atlas hub. 5. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o-, 2005. ISBN 80-7181-311-7. S. 240.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.