Štít (Klamoš)

Básník Antonín Sova před štítskou myslivnou (1921)

Antonín Sova odešel po maturitě do Prahy studovat práva, ale pro nedostatek finančních prostředků studií zanechal a vrátil se domů. S pomocí básníka Jaroslava Vrchlického začal roku 1886 pracovat v Ottově Slovníku naučném a o rok později nastoupil ve zdravotním referátu pražského magistrátu. Aktivně se účastnil práce ve spolku Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. O prázdninách v letech 1921 a 1922 byl několikaměsíčním hostem ve štítské myslivně u hajného Josefa Knýho, jejichž synové společně studovali. Bylo to již v době umělcova těžkého onemocnění, ale pobyt ve Štítě mu částečně zdraví vrátil a tak mohl ještě několik let umělecky tvořit. Pod starou lípou u štítské myslivny napsal A. Sova lyrickou báseň „Žhnoucí léto“, která oplývá zvukomalebnou češtinou. Na památku básníkova pobytu ve vsi byl v roce 1963 otevřen za pomoci Památníku národního písemnictví „Sovův koutek“, který jeho umělecká díla jak z oblasti prózy, tak i poezie. Jsou zde také vystaveny předměty, jež sloužily básníkovi při jeho pobytu v myslivně. V roce 1966 byl vztyčen básníkův pomník před štítskou myslivnou, který je vytesán z žulového odštěpku z lomu u La Chaise Dieu ve Francii. Těžká a bolestná choroba mu nakonec znemožnila volný pohyb. Zemřel 16. srpna 1928 v Pacově.

Marie Adamcová, akademická malířka se narodila v roce 1932 v Klamoši a po absolvování Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze v ateliéru profesora Antonína Strnadela pracovala jako výtvarný pedagog. Několik let pracovala jako výtvarnice v pražském divadle Semafor. Jejím hlavním zájmem byla keramika a pro potřeby pedagogů zpracovala odbornou knihu o technologiích, technice a pracovních postupech v keramickém oboru. Její výtvarné práce jsou zaměřeny především na figurální plastiku a portrétní práce. Věnuje se i literární tvorbě a v roce 2005 vydala knihu vlastních vzpomínek na svoje dětství v Klamoši, pod názvem „Klamošské vzpomínky“ a let studií „Děravá oblaka“.

Vojtěch Adamec

Vojtěch Adamec - rodák z moravského Hulína (1933–2011). Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze u profesora J. Wagnera a prof. J. Baucha. Později se sám věnoval pedagogické činnosti a přednášel na umělecké škole v Hořicích v Podkrkonoší. K dílům, která zvláště výrazně vyznačují vzestupnou linii jeho tvorby, patří z poslední doby (kromě busty Hugo Haase ve foyeru Národního divadla) monumentální sousoší slavníkovských bratří sv. Vojtěch a sv. Radima, instalované v hradištním areálu v Libici nad Cidlinou K dalším významným dílům, která vytvořil za spolupráce s manželkou, patří pomník papeže Jana Pavla II. a busty českých královen Elišky Přemyslovny a Elišky Rejčky v Hradci Králové, busta Bohumila Kubišty v Praskačce a portrétní busta V. K. Klicpery v Klicperově domě v Chlumci nad Cidlinou. Vojtěch Adamec patří se svojí manželkou mezi elitu českých výtvarníků a v posledních desetiletích zde ve Štítě, umělecky tvořil.

Hostinec Chárovna se nachází 1 km ve směru na Chlumec nad Cidlinou. Zájezdní hospoda a ubytovna pro letní hosty, dostala své pojmenování od Františka Cháry z Klamoše, který ji v roce 1833 postavil pro občerstvení formanů svážejících z lesa kmeny. Pozemek pro stavbu daroval novému hostinskému hrabě Oktavián Kinský s podmínkou, že ve výčepu bude točit jen chlumecké pivo. V druhé polovině 20. století zakoupil objekt trutnovský podnik ZPA (Závody průmyslové automatizace). Vzhled objektu se změnil tak, že s původní stavbou měl společné pouze základy. Až do roku 1995 zde podnik ZPA Trutnov provozoval v letních měsících rekreační středisko pro svoje zaměstnance. V následujících letech objekt podnik ZPA prodal a během letních měsíců je zde v současné době provozována výletní restaurace.

Pamětnické písníky

Pískovna Pamětník se celá rozkládá na katastru Štíta. Těžbu štěrkopísku provádí firma Tarmac CZ a.s., která je v současné době jedním z největších výrobců a dodavatelů kameniva v České republice. Takzvaná mokrá těžba štěrkopísků je zde v současnosti prováděna výlučně moderními plovoucími korečkovými rypadly. S omezováním negativních vlivů povrchového dobývání úzce souvisí sanace a rekultivace vytěžených částí, která vyplývá pro těžební organizaci z horního zákona a zde je uplatňována v plné míře. Dle údajů z roku 2007 se v pískovně ročně vytěžilo přibližně 250 tisíc tun štěrkopísku, který byl expedován v 10 frakcích. Vytěžený prostor s vodní plochou zabíral téměř 100 ha. V uvedené době bylo odlesněno a připraveno k těžbě dalších 26 ha, přičemž v následujících letech se těžba štěrkopísku dále rozšiřovala. Písníky jsou rájem rybářů a v letních měsících jsou vyhledávaným místem ke koupání.

Pískovna je také významnou mineralogickou lokalitou. V naplaveninách zde lze nalézt zkamenělá dřeva a vzácněji též chalcedony a acháty, které sem byly zaneseny v období pleistocénu tokem Cidliny z původních míst výskytu v Podkrkonoší.[2][3]

Penzion VASURY Kolesa

Penzion Kolesa leží 3 km jižně od Štíta na okraji vsi Kolesa. Na okraji borových lesů se rozkládá kompletní areál s restaurací s přilehlým rozsáhlým areálem pro všechny druhy jezdeckého sportu a nedalekou oborou se spárkatou zvěří. Mezi zájezdním hostincem „Chárovna" a „Penzionem Kolesa“ je vybudována cyklistická stezka.

Lesovna stojí na hrázi vysušeného rybníka Rutvas v těsném sousedství chráněné přírodní památky Pamětník, také zvané Kotrdáč. Území je chráněno od roku 1995 a v přírodním prostředí nížinného úseku říční nivy v povodí Cidliny se nachází pestrý komplex mokřadních, lučních a pískomilných rostlin. Kromě ohrožených druhů rostlin zde můžeme pozorovat i vzácné druhy drobného ptactva.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štít na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Štít (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích