Šoda-Kedela

Hřeben je budován karbonátovými flyšovými horninami spodní křídy - pískovci, prachovci, jílovci a slíny. Pohoří má hrásťo-synklinální stavbu komplikovanou četnými zlomy a přesmyky. Severními svahy pohoří prochází aktivní zlomová linie.[1]

Reliéf hřbetu je formován říční, svahovou a niválně-glaciální erozí. Ve výškách nad 3000 m jsou vyvinuty malé karové ledovce, pouze v údolí řeky Džedžora jsou dva o něco větší ledovce karovo-údolního typu. Dřívější, pleistocenní zalednění pohoří zanechalo pozůstatky v podobě trogových údolí, karů a morén. Ve svém pleistocenním maximu zde ledovce stékaly až do výšek 1300–1500 m. V některých karech se vyvinula karová jezera. Severní svahy hřbetu jsou rozčleněny úzkými stržemi takřka bez přítoků. Strže, které počínají již na hřbetnici, byly formovány činností ledovců, mají trogový charakter, v jejich ústí nejsou vyvinuty dejekční kužely a v současné době zde neprobíhá rychlá eroze. Strže začínající vprostřed svahů jsou charakteristické výraznou erozí, strmými svahy s murovými drahami a v jejich ústí jsou vyvinuty výrazné dejekční kužely. Tyto strže ustupují zpětnou erozí do svahů a v některých případech u nich dochází k říčnímu pirátství (např. řeka Sakaura). Také jižní svahy jsou rozčleněny říční erozí, údolí jsou zde širší a s přítoky, zahloubená o 1000 – 1500 m oproti okolnímu terénu.[1]

Při soutoku řek Džedžora a jejího pravostranného přítoku Kvedrula vystupují na povrch vápencové horniny, ve kterých je vyvinut krasový reliéf se závrty, jeskyněmi atd. Krasové vody z těchto míst napájí město Oni.[1]

Hřeben Šoda-Kedela v okolí vrcholů Katicvera a Dolomisicveri