Šlomo ben Aderet
Šlomo ben Aderet (hebrejsky שלמה בן אדרת) (1235–1310) byl středověký rabín a učenec, zaměřující se zejména na studium halachy a Talmudu. Všeobecně je znám a citován pod akronymem Rašba (hebrejsky רשב״א).
| Šlomo ben Aderet | |
|---|---|
| Narození | 1235 Barcelona |
| Úmrtí | 1310 Barcelona |
| Pseudonym | רשב״א |
| Povolání | rabín, filozof a spisovatel |
| Denominace | judaismus |
| Vzdělání | Nachmanides, Yonah Gerondi a Isaac ben Abraham of Narbona |
| Žáci a následovníci |
|
| Významná díla | Responsum Šloma ben Adereta |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rašba se narodil v Barceloně v r. 1235. Stal se úspěšným bankéřem a vůdčí osobností španělského židovstva. Působil jako rabín hlavní synagogy v Barceloně po dobu 50 let. Jeho učiteli byli Ramban and Rabejnu Jona. Mezi jeho četné žáky patří Ritva, Rabejnu Bechaje, a Ra'ah.
Responsa
Rašba byl považován za výjimečnou rabínskou autoritu a jeho responsa - "judikáty" k halachickým otázkám, které mu byly adresovány ze Španělska, Portugalská, Itálie, Francie, Německa a dokonce i z Malé Asie, a kterých je známo více než 3000, pokrývají celou šíři židovského života a jsou často citována pozdějšími halachickými autoritami.[zdroj?] Rašbovo responsum na Moravu představuje první doklad židovského osídlení ve Slavkově u Brna a v Třešti.[1]
Rašbova responsa také dokládají jeho odpor vůči mesianismu a obecně principu nárokování si prorockých kvalit, s konkrétními výtkami vůči Nisimu ben Avrahamovi a Avrahamu Abulafiovi.
Rašba a Rambam
Rašba bránil Rambama (Maimonida) v debatách se svými současníky o jeho díle a autorizoval překlad Rambamova komentáře k Mišně z arabštiny do hebrejštiny.
Přesto však byl Rašba oponentem filosoficko-racionalistického přístupu k židovství, který byl s Rambamem často spojován, a byl členem rabínského soudu v Barceloně, který zakázal mužům mladším než 25 let studovat světskou filosofii nebo přírodní vědy (s výjimkou lékařství).
Další díla
Rašba napsal několik dalších děl:
- Chidušej ha-Rašba, komentáře k Talmudu,
- Torat ha-bajit, příručka o kašrutu a dalších náboženských předpisech svázaných s domovem,
- Mišmeret ha-bajit, obhajoba předchozího díla vůči kritice Ra'aha,
- Ša'ar ha-majim, dílo zaměřené na předpisy týkající se mikve (rituální lázně).
- Avodat ha-kodeš, příručka pravidel pro Šabat a židovské svátky.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shlomo ben Aderet na anglické Wikipedii.
- BRETHOLZ, Bertold. Geschichte der Juden in Mähren in Mittelalter. 1. Theil (bis zum Jahre 1350). Brün, Prag, Leipzig, Wien: Rudolf M. Rohrer, 1934. S. 100–101.
