Škoda 03T

Střecha tramvaje Škoda 03T s elektrickou výzbrojí ELIN s rekuperací

Kokpit Škody 03T

Jedná se o jednosměrný čtyřnápravový motorový částečně nízkopodlažní tramvajový vůz skládající se ze tří článků, které jsou navzájem spojeny kloubem a krycím měchem. V pravé bočnici se nacházejí čtvery předsuvné dveře (ve středním článku dvoje dvoukřídlé, v krajních jsou vždy jedny jednokřídlé).

Střední článek je zavěšen mezi krajní články, které jsou umístěny na pevných podvozcích. Vozové skříně jednotlivých článků mají ocelové kostry svařené z ohýbaných a uzavřených profilů a z materiálů, u nichž byla zvýšena odolnost proti korozi.

Na střeše vozidla je umístěna elektrická výzbroj, která umožňuje rekuperaci při brzdění a u vozidla tak snižuje celkovou spotřebu energie. Trakční motory jsou asynchronní a spolu s napěťovým střídačem IGBT mají rovněž určitý podíl na snížené spotřebě energie oproti například odporové regulaci.

Prostřední článek tramvaje je nízkopodlažní, s výškou podlahy 350 mm nad temenem kolejnice. Tvoří 50 % celé tramvaje. Ostatní články pak jsou ve výšce normální (780 mm), a tudíž jsou u dveří do nich vedoucích schody. Celý vůz je průchozí, při jeho navrhování bylo myšleno i na osoby se sníženou schopností pohybu a kočárky. Pod dveřmi středního článku je umístěna výsuvná plošina, podobně jako je tomu například u autobusů typů Irisbus Citybus 12M a Mercedes-Benz Citaro.

Oba prototypy tramvaje 03T byly vyrobeny v roce 1997. Každý z nich měl ale od počátku úplně jiný osud. Původně měla dostat tyto dva vozy Plzeň, kde měly probíhat veškeré zkoušky. Protože si však Dopravní podnik Ostrava v téže době objednal dva vozy, byl na přelomu let 1997 a 1998 první prototyp převezen (po krátkých zkušebních jízdách v Plzni) do Ostravy, kde byly vykonány zkoušky. Od 17. dubna mohl jezdit i s cestujícími pod evidenčním číslem 1201. Na začátku září, po dodání prvního sériového vozu, byl vrácen výrobci, který ho předal Plzeňským městským dopravním podnikům. Obdržel evidenční číslo 300 a od začátku října 1998 jezdil v Plzni v běžném provozu. Po nehodě v lednu 2006 byl ale odstaven a na podzim 2007 byl vzhledem k atypickým náhradním dílům definitivně vyřazen. Likvidace vozu započala v květnu 2008.[1]

Druhý prototypový vůz byl v roce 1998 zkoušen v domácí Plzni. Právě u této tramvaje probíhaly zkoušky pro schválení typu vozu. Po jejich úspěšném absolvování byla tramvaj v létě 1998 zařazena do pravidelného provozu pod číslem 301. Kvůli své atypičnosti byl vůz standardizován (nejvýraznější změny byly: lak, pohon dveří a poloautomatické spřáhlo ve přídi vozu – původně byl testován a plánován provoz Aster v párech. Vůz č. 300 měl poloautomatické spřáhlo v zádi, příď vozu 300 a záď vozu 301 byly vybaveny ručními spřáhly). Dne 18. března 2021 byl s ukončením provozu Aster v Plzi vůz odstaven, přičemž je v plánu jeho převedení mezi historická vozidla PMDP.[2]

V letech 1997 až 2005 bylo vyrobeno celkem 48 vozů v osmi sériích.

Současný stát	Město	Článek	Typ	Roky dodávek	Počet vozů	Evidenční čísla při dodání	Poznámky	Zdroj
Česko Česko	Brno	článek	03T5	2003	1	1805		[3]
			03T6	2003–2005	14	1806–1819
			03T7	2006	2	1820, 1821
	Most – Litvínov	článek	03T5	2001–2002	2	201, 202		[4]
	Olomouc	článek	03T1	1998	2	201, 202		[5]
			03T2	1999	1	203
			03T3	1999	1	204
	Ostrava	článek	03T1	1998	2	1201, 1202		[6]
			03T2	1999	7	1203–1209
			03T4	2001	2	1210, 1211
			03T5	2001	3	1212–1214
	Plzeň	článek	03T0	1998–1999	2	300, 301	prototypy	[7]
			03T2	1999	2	302, 303
			03T3	1999–2000	4	304–307
			03T4	2000	3	308–310

• Škoda Bus Klub Plzeň (ex Plzeň ev. č. 303)