Šimodská dohoda

Od počátku sedmnáctého století šógunát Tokugawa izoloval zemi od vnějších vlivů. Zahraniční obchod probíhal jen s Holanďany a s Číňany a výhradně v Nagasaki, pod přísným dohledem vlády, která si podržela monopol. První kontakty mezi Japonskem a Ruskem navázali na ostrově Hokkaidó s klanem Macumae kupec Pavel Sergejevič Lebeděv-Lastočkin v roce 1778 a oficiální posel Adam Laxman v roce 1792.

Ivan Fjodorovič Kruzenštern v závěru své výpravy kolem světa dlel v letech 1804–1805 šest měsíců v nagasackém přístavu, ale navázat diplomatické či obchodní styky se mu nepodařilo.

V roce 1846 připlul do Japonska komodor James Biddle v čele americké výpravy, aby podle oficiálního pověření žádal otevření japonských přístavů obchodu, ale odmítnut odplul zpět.[3]

Ruská fregata Pallada, na které připlul viceadmirál Jevfimij Vasiljevič Puťjatin do Japonska

O pár let později Rusové zjistili, že Spojené státy připravují cestu komodora Matthewa Perryho, který měl přimět Japonsko k otevření třeba i prostřednictvím politiky dělových člunů, bude-li to nezbytné. Pokud by uspěl, obávalo se Rusko většího amerického vlivu v tichomořské oblasti a v Asii a nejvýhodnější pozice Ameriky v Japonsku. Proto okamžitě obnovilo plány diplomatické výpravy na Dálný východ. Ruský ministr zahraničních věcí Karl Nesselrode jmenoval do čela mise viceadmirála Jevfimije Vasiljeviče Puťjatina. Výpravy se účastnilo několik sinologů, řada vědců a inženýrů a také spisovatel Ivan Alexandrovič Gončarov. Výprava čtyř lodí dosáhla Japonska 21. srpna 1853, po mnoha těžkostech a obtížném vyjednávání se podařilo smlouvu 7. února 1855 podepsat.

Šimodská smlouva obsahuje devět článků:

Smlouva otevírá Nagasaki, Šimodu a Hakodate ruským lodím k opravám a zásobení, ruský konzul se usídlí v jednom z těchto měst a Rusko obdrží doložku nejvyšších výhod. Hranice mezi Japonskem a Ruskem probíhá mezi ostrovy Etorofu a Urup s tím, že statut Sachalinu zůstává nerozhodnut.

Mapa znázorňující změny hranic v Kurilských ostrovech

Den podpisu smlouvy se od roku 1981 v Japonsku připomíná jako Den severních teritorií.

V roce 1997 bylo v Japonsku natočeno anime Bakumacu no Spasibo,[4] které je v Rusku známé jako Трудная дружба.[5] Kazetu s filmem daroval japonský ministerský předseda Rjútaró Hašimoto ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi v roce 1997 při nezávazném setkání v Krasnojarsku.[6]