Šilboch

Šilboch (Schildwache, Čertova skála, Na stráži, Ztracená varta) je zaniklý zámeček na místě starší usedlosti v Praze 8-Libni na rohu ulic Na Vartě a Na Stráži, jihovýchodně od křižovatky Vychovatelna.[1]

Šilboch
Základní informace
Přestavbapolovina 18. století
Zánik1900
Další majiteléJan Karel Liebich
Poloha
Adresapůvodní č.p. 85, Praha 8 - Libeň, Česko Česko
Souřadnice50°7′0,12″ s. š., 14°28′10,53″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Křižovatka ulic Na Stráži a Na Vartě přibližně v místech zaniklé usedlosti

Na hranici Střížkova s Libní stála vysoká skalka s usedlostí nazývaná Čertův vršek. Údajně se zde zámecký pán upsal čertu a poté skončil v pekle. Na této skalce si nechal František Ferdinand Hilbert v polovině 18. století vystavět zámeček. Jednopatrová stavba měla čtvercový půdorys, na každé straně v přízemí i v patře po třech oknech, jehlancovou střechu s malou věžičkou na severovýchodě a na jihozápadní straně terasu.

Pověst

Roku 1757 vtrhli Prusové do Prahy a na tomto místě v Libni postavili vartu. Po prohrané bitvě u Kolína 18. června téhož roku se rychle stáhli a vojáka zde zapomněli. Toho se údajně ujala místní dívka, která si jej vzala za muže. Začalo se zde říkat Na ztracené vartě, Na stráži a poté zkomolením německého Schildwache (stráž) – Šilboch. Před zámečkem stávala plechová socha pruského vojáka v plné zbroji a ta údajně dala podnět ke vzniku této pověsti. Po zániku zámečku se socha dostala do městského muzea.

19. století

Na počátku 19. století byl zámeček v majetku intendanta a režiséra Stavovského divadla Jana Karla Liebicha (1773-1822). V té době se zde pořádaly velkolepé večírky pro přední šlechtice, bohaté měšťany, umělce a učence. Za svého pražského pobytu sem chodil také Carl Maria von Weber, který pro karneval pořádaný na Šilbochu v únoru 1816 napsal valčík.

Na Štědrý den roku 1812 připravil Liebich pro své hosty překvapení - ozdobený vánoční stromek (jedličku). Zdobit stromky o Vánocích si přivezl z rodného Německa, v Čechách se tato tradice ujala o několik let později.

V polovině 19. století byl zámeček stavebně upraven k provozování hostince Na stráži. Roku 1896 jsou ještě zapsáni jako majitelé Julie a Albert Weissovi, o čtyři roky později byly budovy a skalka rozbořeny.

Pojmenování

Po zámečku a pověsti jsou pojmenovány místní ulice a prostranství Čertův Vršek, Na Vartě, Na Stráži, Pod Čertovou skalou a náměstí Na stráži.

Odkazy

Reference
  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine.

Literatura
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 288 - 290.
  • JUNGMANN, Jan: Libeň - zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 88 (obr. 278 - 280).

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.