Šigirský idol
Šigirský idol (rusky Шигирский идол) je nejstarší dochovaná dřevěná socha,[1] zhotovená zhruba před 12 tisíci lety[2] z modřínu sibiřského.
Šigirský idol | |
---|---|
Základní údaje | |
Rok vzniku | 95. století př. n. l. |
Umělecký směr | Sochařství a architektura pravěku |
Popis | |
Výška | 3,4 m |
Materiál | dřevo |
Umístění | |
Umístění | Sverdlovské oblastní muzeum |
Zeměpisné souřadnice | 57°22′51,16″ s. š., 60°8′26,54″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uložena je ve Sverdlovském oblastním muzeu v ruském Jekatěrinburgu, konkrétně v Muzeu historie a archeologie středního Uralu v areálu tzv. Městečka čekistů.
Objevení
Šigirský idol byl objeven nedaleko města Kirovgrad (tehdy vesnice Kalata) na tzv. Šigirském rašeliništi na východním úpatí středního Uralu. Od poloviny 19. století se zde těžilo zlato a již od počátku dělníci nacházeli neobyčejné předměty z parohů, kostí, dřeva, kamene i keramiky. Roku 1879 se o těchto nálezech dozvěděla Uralská společnost milovníků přírodopisu, díky čemuž následujícího roku proběhly na místě první vykopávky Imperátorské ruské geografické společnosti. Výsledky záhy vyvolaly senzaci a přitáhly pozornost archeologů z celé země. Nalezené předměty jsou dnes uloženy v muzeích Kazaně, Moskvy, Petrohradu, Paříže a Helsinek, největší část ovšem získala Uralská společnost milovníků přírodopisu, jejíž sbírky dnes spravuje Sverdlovské oblastní muzeum.
Samotný idol byl nalezen 5. února 1890 v hloubce čtyř metrů. Na příkaz majitele pozemku, hraběte Alexeje Alexandroviče Stenbok-Femora, byla soška předána Uralské společnosti milovníků přírodopisu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o množství jednotlivých úlomků, trvalo mnoho let, než se podařilo rekonstruovat přibližnou podobu sošky. Rekonstrukce Vladimira Tolmačjova z roku 1914 předpokládala výšku 5,3 m, některé fragmenty se ovšem později ztratily, a tak je v současnosti vystavována socha vysoká 3,4 m.
Popis
Šigirský idol je zhotoven z jediného kmene modřínu sibiřského, nejméně 157 let rostlého. Zpracován byl krátce po pokácení kamennými nástroji. Dochovala se horní část trupu s hlavou a spodní část, zobrazující pravděpodobně nohy.
Idol je ze všech stran pokryt vyřezávaným geometrickým ornamentem. Na širokých stranách jsou vyobrazeny črty sedmi obličejů s trupy v podobě kostry. Celkem tak Šigirský idol zahrnuje 8 postav - horní s plastickou hlavou na vrcholu, tři figury vepředu, čtyři vzadu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Шигирский идол na ruské Wikipedii.
- Nejstarší dřevěná socha byla nalezena v Rusku. Záhadná socha je stará 11 000 let - Reflex.cz. Reflex.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-01]. (česky)
- https://vedazive.cz/historie-kultura/desiva-socha-s-lidskymi-tvaremi-je-jeste-starsi-nez-si-experti-mysleli/ - Děsivá socha s lidskými tvářemi je ještě starší, než si experti mysleli
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šigirský idol na Wikimedia Commons