Šenkvice
Šenkvice jsou obec na Slovensku v okrese Pezinok. Vznikla v roce 1964 sloučením Malých a Velkých Čaníkovic. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256.
Šenkvice | |
---|---|
kostel sv. Anny | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°18′6″ s. š., 17°20′44″ v. d. |
Nadmořská výška | 160 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Bratislavský |
Okres | Pezinok |
Tradiční region | Bratislava a okolí |
Šenkvice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 24,8 km² |
Počet obyvatel | 5 260 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 212 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Mgr. Peter Fitz |
Vznik | 1256 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
webmaster | |
Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Šenkvice Námestie Gabriela Kolinoviča 5 900 81 Šenkvice |
Telefonní předvolba | 033 |
PSČ | 900 81 |
Označení vozidel | PK |
NUTS | 508250 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Obec leží v dolině Stoličného potoka v Trnavské pahorkatině v nadmořské výšce 160 m. Nachází se 26 km východně od Bratislavy, 6 km jihovýchodně od okresního města Pezinku. Prochází jí železniční trať Bratislava–Žilina.
Historie
Okolí Šenkvic bylo osídleno již v období neolitu a ve zdejší lokalitě se nacházejí nálezy ze starší doby bronzové i z římského období. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Obsahuje ji listina uherského krále Bély IV. Po pustošivém vpádu Tatarů chána Bátúa do Uherska v roce 1241 přišli na území patřící pezinskému panstvu němečtí kolonisté.
Mezi roky 1462–1557 neexistuje o Šenkvicích žádná písemná zmínka.
Ve druhé polovině 16. století kolonizovali zdejší oblast Chorvati, kteří uprchli z domova před postupem Osmanů. Od roku 1647 vlastnili obec pezinští Pálffyové.
První kostel byl v Šenkvicích postaven kolem roku 1350 v gotickém slohu. Po jeho požáru si chorvatští kolonisté postavili na stejném místě nový, který pak postupně rozšiřovali. V roce 1666 došlo k jeho radikální přestavbě prakticky do podoby, jakou má dnes. Při ní byl kostel opevněn hradební zdí na obranu proti Turkům, kterou uzavírá velká brána, jejíž portál nese letopočet 1682.
V říjnu roku 1845 byla uvedena do provozu železniční trať Šenkvice – Pezinok.
Rodáci
- Ivan Bilský (1955–2016), fotbalista
- Jozef Figura (1906–2001), římskokatolický kněz, salesián, misionář (misionářem byl 65 let; Japonsko). [2] Je autorem knihy Spod Tatier pod Fujijamu.
- Anton Figura (1909–1996), římskokatolický kněz, salesián, misionář (misionářem byl 64 let; Kuba, Haiti, Dominikánská republika)
- Rudolf Granec (1931–1996), filmový režisér[3]
- Zdena Gruberová (1933–2017), herečka
- Ján Pravda (1934–2010), kartograf
- Milan Šavlík (1928–2003), architekt
Pamětihodnosti
Největší památkou v obci je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Anně z roku 1584. Původně šlo o gotickou stavbu, jež byla později přestavovaná v renesančním a barokním duchu. Také hradební zeď kolem kostela s nárožními baštami je vybudována v renesančně-barokním slohu.
Další pamětihodnosti jsou socha sv. Urbana z roku 1723 ve vinohradech (zrestaurovaná v roce 2006), socha Nejsvětější Trojice z počátku 20. století a socha sv. Jana Nepomuckého.
Kaplička z roku 1888 je zasvěcená Panně Marii Sedmibolestné.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šenkvice na slovenské Wikipedii.
- Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku.
- KUBANOVIČ, Zlatko: Historický náhľad do dejín slovenských saleziánov (Od dona Bosca do roku 1924). Bratislava : Don Bosco, 2019. ISBN 978-80-8074-436-6. S. 236 - 237.
- Rudolf Granec [online]. Csfd.cz [cit. 2021-07-14]. Dostupné online.
- Ladislav Barabás. Pomník Obetiam 1. a 2. svetovej vojny [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šenkvice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky