Šárovcové z Šárova

Šárovcové ze Šárova byli starý moravský šlechtický rod.

Erb vladyckého rodu Šárovců ze Šárova

Historie

Středověk

Jméno a původ moravského vladyckého rodu sahají do první poloviny 13. století a bývají odvozeny ze zaniklé tvrze Šárov(y) u Napajedel na Zlínsku. Archeologické nálezy dosvědčují její sředověký původ.[1] Na Prostějovsku Šárovcové drželi statky Ptení a Přemyslovice.

Česká větev se poprvé spojuje s Bořkem Šárovcem ze Šárova, který se roku 1400 připomíná jako plátce Svatovítské kapituly a z roku 1413 se dochovala jeho znaková pečeť s helmem a s predikátem, zatímco jiný příslušník rodu Matěj z Nové Vsi(u Kolína) toto erbovní znamení neměl.[2]

Úspěšný byl moravský Matěj Šárovec již roku 1384,[3] a také Jan I. Šárovec, který patřil k dvořanům krále Václava IV., například roku 1409 se zmiňuje mezi jeho vyslanci u papeže v Itálii.[4]

V husitských válkách bojovali Šárovcové vždy na straně kališníků. I v době poděbradské podporovali Šárovcové krále Jiřího z Poděbrad a veleli obraně hradů Lanšperka nebo Cornštejna na Znojemsku. Na konci 15. století drželi čeští Šárovcové jednak statky v okolí Prahy Říčan: Novou Ves, Ledce. Jeníkovice a tvrz Srub nad Ledci, dále na Chrudimsku, např. (Slatiňany), a v Podkrkonoší měli Šárovcovu Lhotu.

Raný novověk

Česká rodová větev:

  • Daniel Śárovec z Šárova a v Ledcích (kolem 1482) proslul bojovností, stejně tak jeho synové Petr a Jan a vnuci Václav, Čeněk a Zdeněk.[5]
  • Václav, syn Zikmundův, byl ve třicátých letech 16. století hejtmanem chrudimského kraje, movitým a mocným rytířem. Za odpor proti králi a zemským soudcům byl roku 1536 uvězněn, mučen a v lednu 1537 v Praze na Pohořelci stětím popraven.[6] Jeho dramatický život posloužil roku 1952 jako námět opery Hejtman Šarovec, kterou podle libreta Františka Kožíka složil Karel Horký.[7]
  • Jan III. Šárovec z Šárova a na Ptení se roku 1543 dostal do sporu o peníze se svou manželkou Johankou z Adlaru.[8]
  • Jan Václav Šárovec, poslední žijící příslušník české větve, se roku 1618 zapojil do stavovského povstání, statek mu však nemohl být zabaven, protože ho již prodal. Zemřel asi roku 1626 a jím česká rodová větev vymřela.

Moravsko-slezská větev: její příslušníci zastávali v 16. 17. století na Opavsku vysoké zemské úřady.

  • Jan Kryštof
  • Jan Rudolf – poslední, kolem roku 1730, dal postavit zámek ve Hněvošicích u Opavy. Jeho potomci přesídlili do Pruska.[9]

Sňatky byli spřízněni s Martinici, s pány z Adlaru nebo z Tamfeldu.

Erb

V červeném nebo modrém štítě zlatá krokev s korouhvičkou. Zlatě korunovaná helma s červeno-zlatými nebo modro-zlatými přikryvadly. Klenotem je nejčastěji rovněž krokev.

Odkazy

Reference
  1. NEKUDA, Vladimír; UNGER, Josef. Hrádky a tvrze na Moravě. Brno: Blok, 1981. S. 14.
  2. SEDLÁČEK, August. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Atlas pečetí. Soupisy, rejstřík, faksimile. Příprava vydání Vladimír Růžek. Svazek 5. Praha: Academia, 2003. 384 s. ISBN 80-200-1136-6. S. č. 69 – 11, 117 – 12. Dále jen Sedláček (2003).
  3. Sedláček (2003), č. 117
  4. Archiv Koruny české 5. Katalog listin. Příprava vydání Antonín Haas. Praha: [s.n.], 1947. Č. 220.
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Hradecko. Svazek II. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 270 s. S. 57–59, 71–72.
  6. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. Příprava vydání Antonín Rezek. Svazek I. Praha: Matice česká, 1878. S. 69–70.
  7. Hejtman Šarovec [online]. DILIA [cit. 2018-01-03]. Dostupné online.
  8. Archiv České koruny (1158–1935) 2054 [online]. ICARUS – International Centre for Archival Research [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.
  9. MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl II. Praha: Argo, 2010. 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 389.

Literatura
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Šárova.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Hradecko. Svazek II. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 270 s. S. 57–59, 71–72.
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl II. Praha: Argo, 2010. 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9.
  • ÚLOVEC, Jiří, a kol. Encyklopedie českých tvrzí. S–Ž. Díl 3. Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203-700-5.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.