Świerzawa

Świerzawa (polský historický název Szunów, německý název do roku 1945 Schönau an der Katzbach)[1] je polské město a zároveň sídlo stejnojmenné gminy v okrese Złotoryja v Dolnoslezském vojvodství.

Świerzawa
Шёнау
Střed města s radnicí

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice51°0′53″ s. š., 15°53′34″ v. d.
StátPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresZłotoryja
GminaŚwierzawa
Świerzawa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1,76 km²
Počet obyvatel2 428 (2011)
Hustota zalidnění1 379,5 obyv./km²
Správa
StarostaJózef Kołcz
Vznik1268
Oficiální webwww.swierzawa.pl
PSČ59-540
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Świerzawa leží zhruba 14 km vzdušnou čarou severovýchodním směrem od Jelení Hory a 11 km směrem na jih od okresního města Złotoryja v údolí řeky Kačavy uprostřed severního předhůří Kačavských hor, jejichž nadmořská výška v této oblasti se pohybuje od 350 do 718 metrů. Nejvyšší vrchol severního hřebene Kačavských hor Okole (718 m n. m.) je od města vzdálen cca 6,5 km vzdušnou čarou směrem na jihozápad.[2]

Budova bývalého nádraží ve Świerzawě

Do roku 1998 Świerzawa přináležela do Jelenigórského vojvodství, které existovalo v letech 1975–1998. V obvodu gminy, jejímž správním centrem je Świerzawa, se nacházejí starostenství (polsky sołectwa) BiegoszówDobkówGozdnoLubiechowaNowy KościółPodgórkiRzeszówekRząśnikSędziszowaStara Kraśnica a Sokołowiec. Na území města jsou pozůstatky zrušené železniční trati z Lubawky do Lehnice včetně budovy bývalého nádraží z roku 1895.

Historie

První historická zmínka o existenci tohoto místa pochází z dob slezského knížete Boleslava I. Vysokého, který zde nechal v roce 1159[3] vybudovat dřevěný kostelík. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1268, městská práva obdržela Świerzawa od svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového z rodu slezských Piastovců v roce 1296. V latinský psané knize Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis, sepsané v letech 1295–1305, je v části Registrum Legniciense město jmenováno v podobě Schonow nebo Scenowe. [4]

V průběhu dalších staletí bylo město vícekrát postiženo v důsledku epidemií, válečných operací a požárů. Největší úpadek způsobila třicetiletá válka, v jejímž průběhu bylo město vypáleno. Po vysídlení německého obyvatelstva z oblasti Dolního Slezska v roce 1945 se pro Świerzavu zpočátku užívaly názvy Szunów nebo Sieńsk.

Památky

V ústředním seznamu polského Národního ústavu kulturního dědictví je zapsána celá řada památek, nacházejících se na území města:[5]

  • Historické jádro města – náměstí s domy z 19. století, mezi nimiž se zachovala budova lékárny z roku 1690.
Románský kostel svatého Jana a svaté Kateřiny
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kościół pararafialny Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny) – původně gotický kostel, vybudovaný poblíž Bramy Górnej (Horní brány) z iniciativy świedrzawských měšťanů v roce 1382.[6] Kostel byl v dalších stoletích přestavován a modernizován.
  • Kostel svatého Josefa (Kościół św. Józefa Opiekuna) – evangelický kostel z 19. století na náměstí Svobody (plac Wolności).
  • Hřbitovní kostel svatého Jana a svaté Kateřiny (Kościół cmentarny św. Jana i św. Katarzyny)románský kostel z první poloviny 13. století, později částečně přestavěný. Nejcennější architektonická památka ve Świerzawě, nejlépe zachovaná románská stavba v Dolním Slezsku.[6]
  • Radnice – budova městského úřadu, postavená na místě předchozí radnice v roce 1810.
  • Domy č. 2 a 23 – domy z 18. století na náměstí Svobody
  • Most na ulici Zieloné – most ze 16. století.
  • Kamenný most z 18. století
  • Protipovodňová hráz – hráz, která byla vybudována ve 20. století podél říčky Kamiennik, je ukázkou pozoruhodného technického řešení stavby tohoto druhu.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom X, str. 384 [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (polsky)
  2. Poloha Świerzavy na stránkách mapy.cz
  3. ŁABOREWICZ, Ivo; PIETRZAK, Piotr; PAPAJ, Marcin. Guide to the Kaczawskie Mountains and Foothills. Překlad Café Kraków. [s.l.]: PLAN ISBN 978-83-61942-79-5. S. 80–83. (anglicky)
  4. Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Registrum Legniciense [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.
  5. Rejestr zabytków nieruchomych Wojwodstva dolnośląskiego [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (polsky)
  6. Historia miasta i gminy. Śriednowieczna Świerzawa [online]. Świerzawa: Urzad miasta i gminy [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07. (polsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.