Řehoř Jeřábek

Řehoř Jeřábek OFM (^? – 8. října 1711 Bechyně) byl český[1] františkán a lektor na klášterních studiích františkánů. Pocházel z Prahy.[2] Přinejmenším od roku 1684 přednášel filosofii františkánským bohoslovcům, připravujícím se na kněžství. Jako zpravidla jeden ze dvou lektorů takto působil v Jindřichově Hradci do roku 1688.[3] Podle obvyklého postupu ve františkánském řádu po někokaliletém nabytí zkušeností a osvědčení se „povýšil“ na lektora teologie. V roce 1695 byl titulován jako „lector theologie generalis“ a zřejmě tedy tehdy nebo již dříve přednášel také v klášteře u P. Marie Sněžné v Praze. Jako zkušený teolog mu byla ve františkánském řádu svěřena kontrola a cenzura nad vydávanými knihami od svých spolubratří. Takto například prohlédl český překlad řehole Třetího františkánského řádu od Jeronýma Veita.[4]

Od roku 1695 byl bratr Řehoř zapojen do vedení české františkánské provincie, nejprve jako její definitor (člen definitoria) a od příští řádné kapituly v roce 1698 jako provinční sekretář.[5] Mezi zástupci františkánských klášterů setrvávajícími se na provinčních kapitulách se Jeřábek stal zřejmě oblíbenou osobností, takže byl na další řádné kapitule v roce 1701 zvolen českým franiškánským provinciálem (provinčním ministrem).[6] Jako představený provincie mimo jiné udělil svolení k tvorbě pergamenových rukopisných liturgických knih, jako v případě antifonáře napsaného roku 1704 pro slánský konvent Silvestrem Hiblerem.[7] Po tříletém období jej roku 1704 ve vedení provincie vystřídal Castulus Martin a bratr Řehoř, snad v rámci jistého odpočinku, působil dále jen jako řádový vizitátor velkopolské provincie. V roce 1707 z pověření ústředí františkánského řádu vizitoval jeho velkopolskou provincii, což bývalo svěřováno jen osvědčeným teologům a bratřím se zkušeností ve vedení řádu.[8] Od roku 1707 jej dále potkáváme opět jako provinčního definitora a na další řádné kapitule roku 1710 byl podruhé zvolen provinciálem. Ve vedení provincie Řehoř Jeřábek setrval až léta 1711, kdy pro nedobrou zdravotní kondici a nemoc z funkce odstoupil.[9] Řehoř Jeřábek záhy zemřel, dne 8. října 1711 v Bechyni.[10]