Řešetlák počistivý

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) je keřovitá rostlina z čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae), původní druh v české květeně.

Řešetlák počistivý
Řešetlák počistivý - plody
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďřešetlákovité (Rhamnaceae)
Rodřešetlák (Rhamnus)
Binomické jméno
Rhamnus cathartica
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Řešetlák je vysoký keř s načernalou kůrou a zpravidla rozestlanými větvemi, řídce posetými trny. Dlouze řapíkaté listy jsou dílem vstřícné, dílem uspořádané do svazečků, ojediněle však i střídavé. Jsou široce eliptické, na čepeli dvakrát pilovité. Drobné nažloutle zelenavé květy jsou uspořádány do chudých vrcholičnatých svazků a jsou většinou dvoudomé. Plodem je kulatá peckovice, velká jako hrách, která z postupující zralostí zčerná. Kvete ve druhé polovině jara, obyčejně na přelomu května a června.[2]

Ekologie a rozšíření

Poměrně světlomilná a teplomilná rostlina, vyhledávající převážně stanoviště bohatá vápníkem a mírně zásobená živinami a vláhou. Roste v mezofilních a xerofilních křovinách, na slunných stráních a pastvinách, ve světlých hájích (především teplomilných doubravách a vápnomilných bučinách) a jejich pláštích, též na okraji lužních lesů. V ČR se vyskytuje hojně až roztroušeně od nížin až do podhůří, nejvíce ve vlhčích polohách termofytika a teplejším mezofytiku. Celkový areál zahrnuje většinu Evropy a západní Asii.[2]

Sběr léčivky

Nejčastěji se sbírá plod, řidčeji kůra. Plod sbíráme v úplné zralosti, na přelomu září a října. Nejkvalitnější kůrovou drogu poskytuje sběr v jarních měsících, před rozkvětem, nejlépe v březnu a dubnu. Droga je vyhledávána pro svůj obsah antrachinonů a antranolů, jakož i antrachinonových glykosidů a flavonoidů. Dále zde nacházíme sacharidy, pektiny, organické kyseliny – například vitamín C, kyselinu jantarovou, saponiny, hořčiny a pryskyřice. Složení kůry je podobné, ale chudší. Přítomny jsou hlavně antrachinony a antranoly, flavonoidy a třísloviny. Obsahové látky drogy zabezpečují dobrý projímavý účinek, který je mírnější než u krušinové kůry a u listů nebo lusků senny. Droga současně působí mírně močopudně. Je určena k léčbě tzv. atonické zácpy, která je častá u starších nemocných, kde je pokleslý střevní tonus.

Další využití

Patří k barvířským rostlinám, jeho plody s kamencem a vinným kamenem dávají kvalitní zeleň.[3]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. Slavík B. (1997): Rhamnus L. – řešetlák. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 436–438, Academia, Praha.
  3. Na barvení látek barvy z přírody. Ekolist.cz [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.