Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí

Původem patří Vranov mezi nejstarší moravské osady, které vznikaly v podhradí důležitých pohraničních hradů. Hrad Vranov se připomíná již před rokem 1100 v Kosmově kronice. Osada Vranov vznikla patrně kolem roku 1240 při povýšení podhradního osídlení na trhovou ves. Roku 1323 získává osada název Vranov nad Dyjí a v roce 1516 byla povýšena na městečko.[1] Farní kostel je v jádru pozdně románský z poloviny 13. století, přestavěný barokně v roce 1717.

V současné době farnost spravuje FATYM Vranov nad Dyjí. Od 1. července 1996 je farářem R. D. ThLic. Marek Dunda Th.D.[2]

FATYM Vranov nad Dyjí je společenství katolických kněží, jáhnů a jejich dalších spolupracovníků. Působí v brněnské diecézi od roku 1996. Jedná se o společnou správu několika kněží nad větším množstvím farností za spolupráce laiků. Mimo to, že se FATYM stará o svěřené farnosti, snaží se jeho členové podle svých sil vypomáhat v různých oblastech pastorace v Česku.[3]

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 18. prosinec. Adorační den připadá na 1. října.

FATYM vydává čtyřikrát do roka společný farní zpravodaj (velikonoční, prázdninový, dušičkový a vánoční) pro farnosti Vranov nad Dyjí, Přímětice, Bítov, Olbramkostel, Starý Petřín, Štítary na Moravě, Chvalatice, Stálky, Lančov, Horní Břečkov, Prosiměřice, Vratěnín, Citonice, Šafov, Korolupy, Těšetice, Lubnice, Lukov, Práče a Vratěnín.

Ve farnosti se koná tříkrálová sbírka, v roce 2015 se při ní vybralo ve Vranově nad Dyjí 21 708 korun, v Podmyčích 2 350 korun a v Onšově 1 764 korun.[4] V roce 2017 činil její výtěžek ve Vranově nad Dyjí 21 858 korun.[5] O dva roky později se vybralo ve Vranově 19 809 korun.[6]

• Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí na webu Biskupství brněnského
• Webové stránky FATYMu