Římskokatolická farnost Veselí u Oder
Římskokatolická farnost Veselí u Oder (dříve jen římskokatolická farnost Veselí) je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
Římskokatolická farnost Veselí u Oder | |
---|---|
Základní údaje | |
Děkanát | Bílovec |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Provincie | Morava |
Administrátor excurrendo | P. Mgr. Petr Kuník |
Území farnosti | |
Veselí | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Kostelní 11, Odry 742 35 |
IČO | 64125751 |
Údaje v infoboxu aktuální k 05/2013 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve Veselí nad Odrou dlouho neexistovala fara ani kostel či kaple. Teprve roku 1785 bylo Veselí povoleno vybudovat si vlastní hřbitov (aby nemuseli chodit pohřbívat do Dobešova) a 12. října 1787 zde vysvěcena hřbitovní kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici.[1]
Od roku 1805 žádali veselští občané o zřízení samostatné duchovní správy, což povolila dvorská kancelář 21. prosince 1806 a zemské gubernium 30. ledna 1807.[2] Za to se obec zavázala nést náklady na údržbu kostela a školy. V roce 1809 vybudovala náboženská matice farní budovu a od roku 1810 zde působili duchovní správci, prvním lokálním kurátem se stal Paul Pipper (1810–1827).[3] Teprve v letech 1839–1840 byl namísto nedostačující kaple vystavěn nový kostel. Roku 1888 byla kuracie povýšena na farnost, prvním farářem se zde stal František Parák.[4][5]
Patronát veselské kuracie, později farnosti, vykonávala od založení náboženská matice.[2]
V roce 1836 bylo ve farnosti 563 obyvatel, vesměs římských katolíků.[6] Roku 1859 to bylo 548 obyvatel – římských katolíků.[2] V roce 1930 žilo ve farnosti 417 obyvatel, všichni se přihlásili k římskokatolickému vyznání.[7]
Farnost Veselí u Oder zahrnovala vždy pouze vesnici Veselí u Oder a patřila od svého zřízení roku 1807 do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[8]
Farním kostelem je nevelký kostel Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1839–1840 na místě hřbitovní kaple z roku 1787, která sloužila od roku 1810 jako farní.[5] Ve vsi jsou rovněž tři kaple: svatéo Jana Nepomuckého, svatého Floriána a největší svaté Anny s pamětními deskami padlých vojákům v níž se příležitostně konají bohoslužby.[5][9]
Od druhé světové války a odsunu původních obyvatel je farnost často spravována excurrendo. Od roku 2010 farnost spravuje oderský farář Petr Kuník.[10][11]
Bohoslužby
Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
---|---|---|---|---|
kostel Nejsvětější Trojice | Veselí | čtvrtek neděle |
18.00 9.30 |
farní kostel |
kaple svaté Anny | Veselí | příležitostně | kaple |
Reference
- ROLLEDER, Anton. Geschichter der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr: vlastním nákladem, 1903. 760 s. S. 499. (německy)
- WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 211–212. (německy)
- Rolleder, s. 500.
- Rolleder, s. 682.
- Římskokatolická farnost Odry – Veselí u Oder [online]. Římskokatolická farnost Odry [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.
- ENS, Faustin. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Svazek 1. Wien: Carl Gerold, 1836. 334 s. S. 118. (německy)
- Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 88.
- Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.
- Římskokatolická farnost Odry - Bohoslužby [online]. Odry: Římskokatolická farnost Odry, 2010 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.
- Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.
- Římskokatolická farnost Odry – Správci farnosti [online]. Římskokatolická farnost Odry [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.