Římskokatolická farnost Olšany u Prostějova
Římskokatolická farnost Olšany u Prostějova je územním společenstvím římských katolíků v rámci prostějovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze s farním kostelem svatého Jana Křtitele.
Římskokatolická farnost Olšany u Prostějova | |
---|---|
olšanská fara s kostelem sv. Jana Křtitele | |
Základní údaje | |
Děkanát | Prostějov |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Provincie | moravská |
Administrátor excurrendo | R. D. Mgr. Antonín Koman SDB |
Lokalizace farnosti | |
Olšany u Prostějova | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Olšany u Prostějova 67 798 14 |
IČO | 47922605 |
Údaje v infoboxu aktuální k 01/2017 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Olšany u Prostějova byly dlouhou dobu ve správě premonstrátů z Klášterního Hradiska. Konvent obsazoval olšanskou faru svými řeholníky i pro třicetileté válce. V roce 1653 se situace změnila, olšanská farnost byla zrušena a připojena k těšetické faře. Poté nastaly nejasnosti zda je olšanský kostel sv. Jana Křtitele samostatným farním, nebo filiálním kostelem kostela v Těšeticích. Přispíval k tomu fakt, že zde neexistovala fara. Nová farní budova byla postavena v roce 1711, tehdejším duchovním správcem byl P. Petr Látal. Jedna místnost sloužila pro olšanského faráře a zbytek jako letní sídlo hradišťských opatů. Poté se v Olšanech vystřídala řada administrátorů premonstrátů. Po zrušení kláštera Josefem II. význam farnosti poklesl. Posledním olšanským administrátorem a zároveň prvním farářem se stal P. Adalbert M. Weiser, kterému vypomáhali dva další kněží. Jeho nástupcem se stal P. Jan Babor, kterého vystřídal P. Ludvík Valeček. V roce 1836 musel být z bezpečnostních důvodů na kostele zbourán sanktusník. Při této příležitosti bylo ve věži nalezeno několik historických i novějších mincí, latinská modlitba proti bouřce a pergamenová listina z roku 1770 podepsaná opatem Pavlem Václavíkem. Všechny nalezené předměty byly vráceny zpět na místo a byla přidána německá zpráva pro potomstvo.[1]
Bohoslužby
Kostel | Místo | Bohoslužba | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Kostel sv. Jana Křtitele | Olšany u Prostějova | neděle
úterý pátek |
9:00
18:00 (zimní čas 17:00) 18:00 (zimní čas 17:00) |
farní kostel |
Drobné sakrální stavby
Na konci obce stávala kaple sv. Rozálie o níž se dochovala jediná zmínka z roku 1739. Sousoší sv. Floriána, Panny Marie a sv. Norberta bylo pořízeno premonstráty roku 1712. Premonstrát Daniel Tanoth nechal jako upomínku na požár roku 1711 pořídit sochu sv. Jana Nepomuckého, která stála na mostě přes Blatu. Kříž u hospody Na Pijaně byl po roce 1837 uložen do zákristie.
V obecní části Hablov se nachází kaple Nejsv. Trojice.
Významné osobnosti
- Jan Babor (1762 Radomyšl – 1846 v Olšanech), kněz, intelektuál, 83. rektor olomoucké univerzity
- Tomáš Bečák (16. 12. 1813 v Olšanech – 8. 5. 1885 v Olomouci), kněz, spisovatel, prefekt kněžského semináře v Olomouci
- Stanislav Běhal (*1883 v Olšanech, vysvěcen 1909 v Olomouci), kněz, spisovatel
- Jan Malý (19. 8. 1911 v Držkovicích, farnost Neplachovice, okr. Opava – 2. 3. 1993 v Prostějově), ř. k. kněz působící 49 let v Olšanech
Fotogalerie
- sochy věrozvěstů, kříž na návsi a kostel sv. Jana Křtitele
- olšanská fara
- sluneční hodiny na budově fary
Odkazy
Reference
- BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ,, Stanislava. Dějiny obcí Olšany a Hablov. 1. vyd. [s.l.]: obec Olšany, 2006. 208 s. ISBN 80-239-9613-4.