Římskokatolická farnost Ždírec

Kostel stojí v centru obce na místě starého chrámu, o němž jsou zmínky již ve 14. století. První kostel byl filiální, spadal tehdy pod štockou farnost[1] a již před rokem 1367 se stal kostelem farním,[2] pod který spadaly i další obce – Dobronín, Německý Šicndorf, Střítež, Pávov, Zborná, Heroltice, Měšín, Věžnička a než se vytvořily i další farnosti, i obce Jamné, Rybné, Věžnice a Zhoř.[1] Ve druhé polovině 16. století a na začátku 17. století drželi faru protestanti. Farář Liebzeit byl posledním zdejším protestantským knězem. Během nastupující rekatolizace Jihlavska po Bílé hoře museli tito věřící v říjnu 1622 faru opustit. Za třicetileté války fara zanikla nejspíše kvůli nedostatku kněží a chaosu během této války.[3] K obnovení došlo až v roce 1690. Tehdejší kostel vyhořel při velkém požáru 19. března 1890[4] a byl totálně zničen, novou podobu mu vtiskl v letech 1893–1898 německobrodský stavitel Josef Šupich.[5]

Administrátorem excurrendo je Mons. Mgr. Zdeněk Krček, jako trvalý jáhen zde působí Jan Kunc. [6]

Farnost se v prvních týdnech roku 2016 zapojila do integrace první části přesídlených iráckých křesťanů, kteří našli útočiště v České republice v rámci aktivity nadačního fondu Generace 21. Zamýšlejí je nejen vozit na bohoslužby do zdejšího kostela, ale také připravují společné farní odpoledne.[8]