Římskokatolická farnost Žarošice

První písemná zmínka o obci pochází ze 13. století a nejstarší zprávy vyprávějí o dávné kapli či kostele Narození Panny Marie ve viničné hoře. Snad to byla svatyně s řeholní komunitou, kde bylo později zbudováno obydlí pro poustevníka, který pečoval o tehdy již významné mariánské poutní místo. Původní předmět úcty, kterým byl zcela nepochybně obraz, se však nedochoval. V první polovině 14. století přešly Žarošice do majetku královny Elišky Rejčky a ta je později postoupila ženskému cisterciáckému klášteru na Starém Brně. Po husitských válkách prodala starobrněnská abatyše Žarošice světské vrchnosti.[1] První písemná zmínka o farním kostele pochází ze dne 6. června 1326. V roce 1510 a 1634 kostel vyhořel. Kostel byl značně zničen při drancování Švédů v roce 1645 a Turků v roce 1663 a 1683. Začátkem 18. století byl kostel zbořen a postaven nový, který byl 9. srpna 1731 posvěcen. Z kostela "Mezi vinicemi" byla 11. září 1785 přenesena milostná socha Staré Matky Boží Žarošické do farního kostela a od té doby se všechny poutě konaly zde. Dne 28. června 1797 vypukl v Žarošicích velký požár, který zničil nejen kostel a faru, ale i větší část Žarošic. Nový kostel byl postaven v letech 1800–1801.[2]

Farářem je od října 2010 R. D. Mgr. Josef Pohanka. R.D. Štěpán Trčka je místním kaplanem.[3]

• Zlatá sobota je hlavní pouť v jihomoravských Žarošicích. Koná se vždy v sobotu po narození Panny Marie, což je 8. září. Celodenní program vrcholí slavením liturgie v 18 hod. na prostranství za kostelem sv. Anny a světelným průvodem se sochami Panny Marie po hlavní silnici, při kterém se zpívá píseň Před věky zvolená, Panno Maria. Básník Zdeněk Rotrekl označil světelný průvod s mariánskými sochami o Zlatých sobotách za „nejryzejší barokní fenomén současnosti“
• Mariánské poutě - konají se každý 13. den od května do října na prostranství za kostelem.