Řád nezávislosti (Jordánsko)

Po staletích vlády tureckých sultánů nad Arabským poloostrovem byla po první světové válce v oblasti obnovena arabská samospráva. Řád založil roku 1921 emír Husajn ibn Alí al-Hášimí na počest vzniku Transjordánského emirátu. Po osamostatnění Jordánska v roce 1946 v jeho udíleni pokračoval i nově vzniklý stát. Řád nezávislosti je tak nejstarším jordánským rytířským řádem.

Stříbrná medaile byla udílena do roku 1952 poddůstojníkům, policistům a příslušníkům Arabské legie.

Vzhled nejstarších jordánských řádů vychází z osmanského vzoru. Vzhled mladších řádů vychází z řádů britských, ale odznak má tvar hvězdy, nikoliv kříže, jehož užití by v muslimské zemi nebylo vhodné.

Řádový odznak má tvar deseticípé stříbrné hvězdy, na kterou je položen zlatý vavřínový věnec. Na věnci je položena bíle smaltovaná pěticípá hvězdy s jedním cípem směřujícím dolů. Uprostřed je červeně smaltovaný kulatý medailon se zlatým nápisem arabským písmem Al-Husajn ibn Ali. Ke stuze je připojen pomocí přívěsku v podobě zlatého vavřínového věnce.[1]

Řádová hvězda má stejný tvar jako řádový odznak, pouze bez přívěsku. Průměr hvězdy je 88 mm.[1]

Stuha je fialová s bílým a černým pruhem na obou okrajích.[1]

Řád je udílen v pěti řádných třídách a náleží k němu i jedna medaile.

• velkostuha – Řádový odznak je nošen na široké stuze spadající z pravého ramene na levý bok. Řádová hvězda se nosí nalevo na hrudi.
• velkodůstojník – Řádový odznak je nošen na stuze uvázané kolem krku. Řádová hvězda se nosí nalevo na hrudi.
• komtur – Řádový odznak je nošen na stuze uvázané kolem krku. Řádová hvězda této třídě již nenáleží.
• důstojník – Řádový odznak je nošen zavěšený na úzké stuze s rozetou nalevo na hrudi.
• rytíř – Řádový odznak je nošen zavěšený na úzké stuze bez rozety nalevo na hrudi.
• medaile

• 
  velkostuha
• 
  velkodůstojník
• 
  komtur
• 
  důstojník
• 
  rytíř