Čtyři třídy

Čtyři třídy nebo čtyři povolání (čínsky: znaky 士農工商, pinyin Shìnónggōngshāng, český přepis š’-nung-kung-šang) byl model společnosti ve staré Číně a dalších zemích ovlivněných konfucianismem. Koncept se poprvé objevil v období válčících států jako součást konfuciánské politické filozofie a s rozšířením konfuciánství ovlivnil i další východoasijské země. V Koreji pod názvem Sa, nong, gong, sang (사농공상), v Japonsku jako Shi, nō, kō, shō (士農工商), ve Vietnamu pod názvem Sĩ, nông, công, thương (士農工商).

Rozdělení společnosti na čtyři skupiny vychází z konfuciánského ideálu moudrého vládce na vrcholu, obklopeného vzdělanými úředníky – džentry – spravujícími zemi. Následováni jsou rolníky produkujícími bohatství společnosti; řemeslníky vyrábějícími užitečné předměty z jiných a konečně obchodníky, kteří nic neprodukují, pouze se podílejí na přerozdělování bohatství vyrobeného jinými.

Historie

Koncept čtyř tříd pochází už z období dynastie Čou (12. st. až 771 př. n. l.) a byl důležitou součástí tehdejšího pojetí sociální struktury společnosti.[1] V sestupném pořadí to byly vzdělanci (士, shì, š’) obdoba šlechty, rolníci (农, nóng, nung) a převážně městské třídy - řemeslníci (工, gōng, kung) a obchodníci (商, shāng, šang).[1]

„ Ti, kdo studují, aby nalezli svoje místo ve společnosti, jsou vzdělanci.
Ti, kdo brázdí půdu a zasívají zrna, jsou zemědělci.
Ti, kdo opracovávají a vyrábějí předměty, jsou řemeslníci.
A ti, kdo dopravují zboží a prodávají ho, jsou obchodníci.		 “
— Pan Ku, Dějiny Chanů[2]

Rozdělení společnosti do takto širokých kategorií bylo více teoretickou koncepcí než realitou. Vždy existovaly početné skupiny obyvatel nezapadající do čtyř tříd – především vojáci, ale i taoistické a buddhistické duchovenstvo. V průběhu času se měnila i definice vládnoucí třídy š’ – původně kasty válečníků, později aristokratické vzdělané elity a nakonec džentry – konfuciánsky vzdělaných úředníků. Obchodníci díky váze svého majetku a vzdělání koncem dynastie Ming a za vlády dynastie Čching splynuli s džentry. Tento vývoj odpovídá evropské obdobě, tj. šlechtě, rovněž primárně vojenského původu přecházející ve správní orgány státu a sbližující se s bohatými obchodníky. Obdobné je pak indické dělení společnosti na kasty (varny).

Teoretické uznání významu rolníků jim nepřineslo lepší postavení.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Four occupations (East Asia) na anglické Wikipedii.

  1. FAIRBANK, John King; GOLDMAN, Merle. China: A New History. 2., rozšířené vyd. Cambridge (Massachusetts): Belknap Press, 2006. 640 s. ISBN 0-674-01828-1. S. 108. (anglicky) [dále jen Fairbank, Goldman].
  2. KAMENAROVIČ, Ivan P. Klasická Čína. Překlad Anna Hánová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 282 s. ISBN 80-7106-397-5. S. 69.

Literatura
  • BARBIERI-LOW, Anthony J. Artisans in Early Imperial China. Seattle & London: University of Washington Press, 2007. ISBN 0295987138. (anglicky)
  • BROOK, Timothy. Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368–1644. Překlad Vladimír Liščák. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. 368 s. ISBN 80-7021-583-6.
  • EBREY, Patricia; WALTHALL, Anne; PALAIS, James. East Asia: A Cultural, Social, and Political History. Boston: Houghton Mifflin Company, 2006. 652 s. Dostupné online. ISBN 0-618-13384-4. (anglicky)
  • EBREY, Patricia Buckley. The Cambridge Illustrated History of China. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. 352 s. (Cambridge Illustrated Histories). Dostupné online. ISBN 0-521-66991-X. (anglicky)
  • FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Překlad Marin Hála, Jana Hollanová, Olga Lomová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-249-9.
  • FAIRBANK, John King; GOLDMAN, Merle. China: A New History. 2., rozšířené vyd. Cambridge (Massachusetts): Belknap Press, 2006. 640 s. ISBN 0-674-01828-1. (anglicky)
  • GERNET, Jacques. Daily Life in China on the Eve of the Mongol Invasion, 1250–1276. Překlad H.M. Wright. Stanford: Stanford University Press, 1962. Dostupné online. ISBN 0-8047-0720-0. (anglicky)
  • FRANZ, Michael. State and Society in Nineteenth-Century China. World Politics: A Quarterly Journal of International Relations. Duben 1955, roč. 3, čís. 3, s. 419–433. (anglicky)
  • SPENCE, Jonathan D. The Search For Modern China. 2. vyd. New York: W. W. Norton & Company, 1999. 728 s. Dostupné online. ISBN 0-393-97351-4. (anglicky)
  • WRIGHT, Arthur F. Buddhism in Chinese History. Stanford: Stanford University Press, 1959. Dostupné online. (anglicky)
  • YUAN, Zheng. Local Government Schools in Sung China: A Reassessment. History of Education Quarterly. Léto 1994, roč. 34, čís. 2, s. 193–213. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.