Čoša
Čoša (rusky Чёша) je řeka v Něneckém autonomním okruhu v Archangelské oblasti Ruské federace. Protéká v jižní části poloostrova Kanin.
Čoša | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 61 km |
Plocha povodí | 100 km² |
Světadíl | Evropa |
0 m n. m. | |
Ústí | |
Čošský záliv 67°20′1″ s. š., 44°54′13″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Rusko (Archangelská oblast – Něnecký autonomní okruh) | |
Úmoří, povodí | |
Severní ledový oceán, Barentsovo moře | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Délka řeky je 61 km[1], plocha povodí je cca 100 km². Teče od západu na východ v členitém korytě bažinatou tundrou. Ústí do Čošského zálivu Barentsova moře.[2]
Vodní režim
Zdroje vody jsou sněhové a dešťové srážky. Zamrzá v listopadu a rozmrzá v polovině května.
Historie
Nejpozději od 15. století byla řeka Čoša důležitou spojnicí pomorských námořníků na cestě z Bílého moře k Obu a později do Mangazeje. Své koče táhli v jižní části poloostrova Kanina přes tzv. čošský portáž od řeky Čoši k řece Čiže, která se vlévá do Mezeňského zálivu. Pro přepravu zboží zboží v povodí řeky si Pomorové najímali místní Něnce, kteří se zde potulovali se sobími spřeženími.[3]
Přítoky
- Prochodnica
- Ščučja Viska
- Korotkaja Vaděga
- Jasejjuk
- Čjornaja Vaděga
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чёша na ruské Wikipedii.
- Государственный водный реестр. Река Чёша (Падра). verum.wiki [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 876 s. S. 178.
- Вадим Старков. Мангазейский морской ход. Очерки истории освоения Арктики. Том II. Россия и Северо-Восточный проход. История России. Библиотека.. statehistory.ru [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Чёша“.