Čirůvka fialová

Čirůvka fialová
	Čirůvka fialová (Lepista nuda)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusé (Basidiomycota);
Pododdělení	Agaricomycotina;
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	čirůvkovité (Tricholomataceae);
Rod	čirůvka (Lepista);
Binomické jméno
	Lepista nuda; (Bull.) Cooke 1871
Synonyma
	Tricholoma nudum (Bull.) P. Kumm; Agaricus nudus Bull.; Clitocybe nuda (Bull.) H.E.Bigelow & A.H.Sm.; Rudočechratka fialová; Rudočechrataka nahá; Čirůvka nahá;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čirůvka fialová (Lepista nuda) je podzimní jedlá houba z čeledi čirůvkovitých nápadná svým fialovým zbarvením.

Popis

Plodnice je 5–15 cm vysoká a celá je zbarvená modrofialově či růžovofialově.

Klobouk mívá v průměru 3–10 cm, v mládí je sklenutý, později téměř plochý, někdy zprohýbaný, obvykle s tupým středovým hrbolem uprostřed; mírně hygofánní. V mládí je fialový, modrofialový, stárnutím bledne do světle fialově šedé až šedohnědé. Okraj klobouku je podvinutý, v dospělosti zvlněný. Pokožka klobouku je hladká, za vlhka mírně lepkavá.

Hymenofor na spodní straně klobouku je tvořen poměrně hustými lupeny, jež přirůstají ke třeni drobným vykrojeným zoubkem. Zbarveny jsou v mládí sytě fialově, později blednoucí, růžovofialové, šedofialové až hnědé.[1]

Třeň je válcovitý, na bázi obvykle kyjovitě až hlízovitě rozšířený, 3–10 cm dlouhý, modrofialový, bělavě podélně vláknitý, vybledající, v dospělosti někdy téměř bílý.

Dužnina je v mládí živě fialová až modrofialová, později bledne, poměrně silné příjemné vůně a mírné chuti.[1][2]

Výtrusný prach má barvu bělavou až narůžovělou[2]; výtrusy jsou elipsoidní, zrnité, o velikosti 6–8 × 4–5 μm,[3][4] jemně bradavčité.

Výskyt

Vyskytuje se hojně na podzim (zhruba od září do prosince) v listnatých i jehličnatých lesích, na loukách, v zahradách apod. Výjimečně i na jaře.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

Užití

Čirůvka fialová je oblíbená a chutná jedlá houba. Syrové či nedostatečně tepelně upravené plodnice jsou však jedovaté a mohou způsobit hemolýzu. Toxin hemolysin rozkládající červené krvinky se tepelnou úpravou rozkládá a uvařené plodnice jsou tedy neškodné. Další vlastností je snižování krevního tlaku.[1][2][3] Podle přílohy vyhlášky č. 157/2003 Sb. je čirůvka fialová zařazena mezi houby určené pro přímý prodej [5].

detail plodnice

Odkazy

doplnění z literatury: 3 x Koření, houby, víno; kolektiv autorů; nakl. Lidové noviny; Praha, 1987

Reference

HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.
KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s.
KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.
SZPI Vyhláška č. 157/2003 Sb.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu čirůvka fialová na Wikimedia Commons

Detail lupenů

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[velky_atlas-1] HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.

[kapesni_atlas-2] PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.

[kubicka-3] KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s.

[4] KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.

[5] SZPI Vyhláška č. 157/2003 Sb.