Četník v New Yorku
Četník v New Yorku je francouzský komediální film z roku 1965, druhý díl série francouzských filmů o četnících z francouzského města Saint-Tropez.
Četník v New Yorku | |||
---|---|---|---|
Původní název | Le Gendarme à New York | ||
Země původu | Francie Itálie | ||
Jazyk | francouzština | ||
Délka | 98 min | ||
Žánr | komedie | ||
Scénář | Richard Balducci | ||
Režie | Jean Girault | ||
Obsazení a filmový štáb | |||
Hlavní role | Louis de Funès Geneviève Gradová Michel Galabru Jean Lefebvre Christian Marin Guy Grosso Michel Modo Alan Scott Mario Pisu Billy Kearns | ||
Produkce | Gérard Beytout René Pignieres | ||
Hudba | Raymond Lefevre Paul Mauriat | ||
Kamera | Edmond Séchan | ||
Střih | Albert Jurgenson | ||
Výroba a distribuce | |||
Premiéra | 1965 | ||
Produkční společnosti | Société nouvelle de distribution Compagnia Cinematografica Champion | ||
Distribuce | SNC | ||
Předchozí a následující díl | |||
| |||
Četník v New Yorku na ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Děj
Četníci z policejní stanice jsou vybráni, aby reprezentovali četnictvo za Francii na mezinárodním sjezdu policie v New Yorku. Kryšotova dcera Nicol chce jet se svým tatínkem, který jí to ale nechce dovolit. Nicol se i přes zákaz vydá za četníky, kteří z přístavu odplouvají lodí France. Nicole se na loď dostane jako černý pasažér. Kryšot ji několikrát spatří a je považován za blázna. Na lodi četníci soupeří v různých disciplínách s jejich italskými protějšky. Ti je jak v kuželkách, tak třeba ve stolním fotbálku poráží, a Francouzi jsou jim pro smích. Kryšot se ostatní četníky snaží naučit anglicky, sám ale umí velmi špatně. Zde se objevuje proslulá věta "My flowers are beautiful". Jeden z četníků, Fougasse, onemocní a po doplutí do New Yorku je odvezen do nemocnice. V New Yorku je Nicole odhalena, ujme se jí ale americký novinář Frank, který je fascinován jejím životním příběhem. Nicole mu totiž namluví, že je sirotek a vždy chtěla vidět Ameriku. Kryšot svoji dceru několikrát zahlédne, když to pak všem ostatním tvrdí, je poslán k psychiatrovi. Četníci mají různý program, prohlížejí si New York, hrají baseball s Italy, chodí na přednášky… Když se ale Nicole zalíbí jednomu italskému důstojníkovi a jejich společné foto dá Novinář Frank do novin, Kryštot pozná, že Nicole je opravdu v New Yorku a vydá se pro ni do čínské čtvrti, kde Nicole bydlí u Italových příbuzných. Když ji odvede pryč, Italové udělají poplach, myslí si, že to byl únos. Po Nicole pátrají všichni policisté a , aby neměl Kryšot ostudu, ji musí ukrývat. Když odlétají letadlem četníci domů, podaří se Kryšotovi do letadla dostat i svoji dceru a všichni se šťastně dostanou domů.
Obsazení
Louis de Funès | strážmistr Ludovic Cruchot |
Geneviève Gradová | Nicole Cruchotová |
Michel Galabru | rotmistr Jérôme Gerber |
Jean Lefebvre | závodčí Lucien Fougasse |
Christian Marin | závodčí Albert Merlot |
Guy Grosso | závodčí Gaston Tricard |
Michel Modo | závodčí Jules Berlicot |
Alan Scott | žurnalista Franck Davis |
Mario Pisu | rotmistr Renzo |
Billy Kearns | policejní poručík v New Yorku |
Pierre Tornade | lodní lékař |
France Rumilly | sestra Klotilda |
Tibério Murgia | italský obchodník |
Roger Lumont | hotelový recepční |
Tvorba filmu
Hned po natočení filmu Četník ze Saint-Tropez se scenáristé, režisér a Louis de Funès začali bavit o pokračování. Četník ze Saint-Tropez, který byl uveden do francouzských kin v září 1964, se stal překvapivým hitem: na filmovém festivalu v Cannes v květnu 1965 oznámil producent René Pignères, že film za sedm měsíců na francouzském trhu vydělal dvanáct milionů franků. Tento obrovský úspěch přesvědčil producenty René Pignèresa a Gérarda Beytouta z SNC, aby rychle uvedli pokračování. Projekt pokračování se tak konkretizuje krátce po uvedení filmu. 4. prosince 1964 France Rocheová z France-Soir, která byla velmi dobře informována, odhalila projekt pokračování, i když námět byl zcela odlišný od finálního filmu: podle jejích informací Louis de Funès „bude režírovat herce, kterého dobře zná pro svůj režijní debut: sebe. A v novém dobrodružství, v němž bude četníkem i tajným agentem, si vybral roli, kterou zná nazpaměť - četníka ze Saint-Tropez.
Aby obnovil příběh, Louis de Funès uvažoval o tom, že by Četníka vyvezl do zahraničí, a tento nápad producenti rozhodně sdíleli, protože film měl exportní úspěch, několik měsíců se hrál v „exkluzivních kinech“ v Bruselu, Liège, Antverpách, Montrealu a Quebecu a právě se prodával po celé Evropě, v SSSR, Turecku, Hongkongu, Pákistánu, Latinské Americe a Spojených státech. Zahraniční distributoři mají o pokračování velký zájem a film byl již předprodán ještě před zahájením natáčení. Uvažuje se o cestě do Mexico City nebo Tokia, ale nakonec padne volba na New York, který je scenáristovi Richardu Balduccimu dobře známý a který se ukáže být „jedním z mála míst, která jsou dokonale srozumitelná a známá všem divákům na světě“. Cesta do New Yorku se uskuteční na palubě transatlantického parníku France, který se zajímá o tuto originální reklamu. Projekt byl připraven během několika měsíců, Jean Girault a jeho spoluscenárista Jacques Vilfrid pracovali velmi rychle. Louis de Funès ještě neměl tak nabitý program jako v následujících letech, takže o něm bylo možné natočit film ve velmi krátké době. Poslední verze scénáře obsahuje mnoho scén, které nebyly natočeny nebo vystřiženy, včetně prohlídky Paříže a jejích památek četníky ze Saint-Tropez během jejich cesty do Le Havru na palubu lodi France. Z prvního filmu se vracejí všichni ostatní četníci - Michel Galabru, Jean Lefebvre, Christian Marin, Guy Grosso a Michel Modo - a také Geneviève Gradová v roli Cruchotovy dcery a France Rumillyová jako jeptiška.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Četník v New Yorku na Wikimedia Commons
- Četník v New Yorku v Česko-Slovenské filmové databázi
- Četník v New Yorku v Internet Movie Database (anglicky)