Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody

Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody je česká výzkumná stanice v Arktidě na souostroví Špicberky. Stanice je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a dostala jméno po česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Byla vystavěna za pomoci projektu MŠMT CzechPolar. Stanice je využívána českými i zahraničními vědci a poskytuje podporu a vědecké zázemí pro výzkum na Špicberkách.[1]

Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody
Hlavní budova stanice ve městě Longyearbyen – Payerův dům
Účel stavby

Vědecká stanice

Základní informace
Výstavba2013–2016
Současný majitelJihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Poloha
AdresaVei 401-42, 9170 Longyearbyen, Longyearbyen, Špicberky a Jan Mayen Špicberky a Jan Mayen
Souřadnice78°13′23,48″ s. š., 15°39′32,47″ v. d.
Česká arktická výzkumná stanice
Lokace hlavní části stanice na Špicberkách
Další informace
Webprf.jcu.cz/cars
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Součásti

Payerův dům v Longyearbyenu

Hlavní součást České arktické výzkumné stanice se nachází ve správním centru Špicberk, Longyearbyenu a je pojmenována po polárníkovi Juliu Payerovi. Dům byl pořízen v roce 2013 a v roce 2014 byla dokončena přestavba na vědeckou stanici.[2] Kapacita této části stanice je 8 vědců. K dispozici jsou dvě laboratoře vybavené mikroskopy a základním vybavením pro zpracování vzorků. Dům také disponuje veškerým bezpečnostním vybavením potřebným pro práci na Špicberkách, také dvěma sněžnými skútry a terénními automobily.[3]

Terénní stanice Nostoc v zátoce Petunia

Terénní stanice je lokalizována na pobřežní terase zhruba 60 km severovýchodně od města Longyearbyen, poblíž ruského hornického města Pyramiden. Jméno stanice odkazuje na rod sinic Nostoc, který je mimo jiné předmětem studia vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří stanici pro svou práci využívají. Stanici tvoří 4 dřevěné kontejnery (kuchyně, laboratoř a dvě ložnice) propojené centrálním vytápěným stanem, který slouží jako společenská místnost a jídelna. Posádku může tvořit až 12 vědců, kteří pro svou terénní práci využívají gumové čluny. Stanice je využívána v letní sezóně. [4]

Nostoc
Poloha Terénní stanice Nostoc

Výzkumná loď Clione

Loď Clione, pojmenovaná po zadožábrém plži valovce severní (Clione limacina), má délku 15 metrů a slouží jako expediční a logistická podpora výzkumu v oblasti Špicberk. Interiér lodi je tvořen 3 kajutami, plně vybavenou kuchyní a pohodlným salónem spojeným s kormidelnou. Kapacita lodi je maximálně 6 osob - z toho dva členové posádky. Průměrná cestovní rychlost je 6 uzlů.[5]

Vyloďování na břeh během terénního výzkumu umožňuje pomocný nafukovací člun s kapacitou 6 osob. Na loď je možno instalovat mnoho vědeckých měřících zařízení. Loď je vybavena hydraulickým jeřábem a také platformou pro umístění a připojení sonarů pro studium reliéfu mořského dna.[6]

Výzkum

Výzkumná činnost vědců využívající stanici zahrnuje následující vědní obory:

Stanici využívají jak vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, tak i vědci z České zemědělské univerzity v Praze, Akademie věd České republiky a stanice poskytuje zázemí i vědcům ze zahraničních institucí.[7]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Czech Arctic Research Station | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
  2. Příběh vzniku české arktické vědecké stanice. vesmir.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
  3. Payerův dům | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
  4. Nostoc | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
  5. R/V Clione | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
  6. R/V Clione | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
  7. Reference | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.