Černovice (hradiště)

Výšinné sídliště na vrcholu bylo opevněno v 10. století př. n. l. lidem knovízské kultury.[2] Osídlení na vrcholové plošině však podle archeologických nálezů existovalo už v neolitu v době 5–4 tisíce let př. n. l, v eneolitu a malé množství nálezů pochází z období únětické kultury a doby halštatské.[1] Po vymizení knovízské kultury bylo sídliště přechodně opuštěno nebo osídleno jen přechodně[2] a znovu osídleno bylo až v době hradištní v osmém až desátém století.[3]

Hradiště o rozměrech 360 × 190 metrů bylo opevněno obvodovou hradbou bez příkopu, z jejíž původní délky se dochovalo 240 metrů. Hradba bývala široká tři metry a 1,5–2 metry vysoká. Tvořily ji vnější a vnitřní zeď z nasucho kladených kamenů bez dřevěné konstrukce a prostor mezi nimi byl vyplněn menšími kameny. Dochovaný val dosahuje šířky až šest metrů a výšky až 1,5 metru. Na severní straně je přerušen sníženinou, která bývá označována jako brána a kterou vchází na vrcholovou plošinu lesní cesta.[1] Jižní strana byla pravděpodobně opevněna jen lehce, protože ji chránila strmá skála z větší části však odtěžená lomem.[2]

Plocha hradiště je zbrázděna přibližně čtverhrannými, z větší části zasypanými jámami. Jedná se o zbytky těžebních jam. Některé jámy však mohou být pozůstatky zemnic z raného středověku. V západní části se nachází pozůstatky 98,5 metru[3] hluboké středověké těžební šachty zvané Bergloch (někdy též považované za studnu). Není jasné, co se zde těžilo. Šachta je překryta betonovými deskami. Její průzkum v letech 1927–1939 nalezl zlomky nástrojů (srp, motyka, kopáč), trojdílný zlatý kruh a další předměty. Kromě toho byly na hradišti nalezeny zlomky keramiky z různých období, pazourkové nástroje, zlomky drtidel obilí a zvířecí kosti. Výjimečný nález představuje bronzová dýka.[3]