Černorosol uťatý

Plodnice jsou polokulovité, 20-60 mm široké a 10-40 mm vysoké, ve stáří až převislé, na svrchní straně poseté malými štětinovitými bradavkami.[2] Mají mírně lesklou hnědočernou až černou barvu.[3] Mohou růst v početných skupinách, na rozdíl od jiných černorosolů téměř nikdy navzájem nesrůstají.[2]

Dužnina je rosolovitá, v mládí tuhá, později měkká, průsvitné hnědočerné barvy.[3] Podobně jako u dalších příbuzných druhů, v málo vlhkém prostředí sesychá, opětovným navlhčením se navrací její plný tvar.[2]

Výtrusný prach je bílý.[4]

Nepříliš hojně roste v období podzimu, mírné zimě a začátkem jara na odumřelých kmenech a větvích listnatých stromů, zejména dubu, lísky nebo lípy.[2][3]

Záměna je možná s dalšími druhy tohoto rodu.[2] Příkladem může být černorosol terčovitý (Exidia recisa), který má menší plodnice, nahoře hladké, bez bradavek a můžeme jej najít na větvích stojících vrb.[1] Podobně vypadají starší plodnice klihatky černé (Bulgaria inquinans)[3]