Čelina
Čelina (dříve Čelín, Čelyň, dnešní název od r. 1924) je místní část obce Borotice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Borotic. V roce 2011 zde trvale žilo 69 obyvatel.[2] Čelina je také název katastrálního území o rozloze 6,16 km². V katastrálním území Čelina leží také Cholín. Vesnicí protéká Čelinský potok a prochází jí silnice II/102.
Čelina | |
---|---|
Zámek v Čelině | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Borotice |
Okres | Příbram |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′55″ s. š., 14°19′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 69 (2011)[1] |
Katastrální území | Čelina (6,16 km²) |
PSČ | 262 03 263 01 |
Počet domů | 52 (2011)[1] |
Čelina | |
Další údaje | |
Kód části obce | 19372 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Manský statek
První písemná zmínka o Čelině pochází z roku 1336. Vesnice tehdy byla manským statkem, který patřil ke královskému hradu Kamýk.[3] Král Jan Lucemburský v listině z 28. prosince 1336 prohlásil statky kamýckého purkrabství, včetně Čeliny, za svobodné.[zdroj?!] Po roce 1850 byl Čelín samostatnou obcí, začátkem 20. století se jméno ustálilo na dnešním. V roce 1980 byla Čelina připojena k Boroticím.
Těžba zlata
Četné důkazy, mezi něž v prvé řadě patří hornické stařiny, tj. štoly a jámy u Čeliny podél Čelinského potoka, dále doklady o existenci kovárny a zlatorudného mlýna, stejně jako nálezy keramiky, hornického náčiní nebo strusky svědčí o tom, že se již od 13. století v této oblasti těžilo zlato. Tato těžba byla ve středověku předmětem zájmu nejen panovníka, ale i dalších zainteresovaných osob a institucí, jako byl například Ostrovský klášter. Největší rozmach hornické činnosti v oblasti Čeliny byl zaznamenán v 16. století. Zájem o těžbu zdejšího mimořádně bohatého ložiska zlata pokračoval i v dalších stoletích, a to až do let 1989–1991, kdy ve zlatonosném okrsku Čelina – Psí hory probíhala pokusná těžba zlata. Zlatonosná ruda, vytěžená v tomto období, byla zpracovávána v úpravně Rudných dolů Příbram.[4]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 341 | 358 | 357 | 285 | 315 | 280 | 254 | 140 | 197 | 156 | 112 | 81 | 82 | 69 |
Počet domů | 46 | 50 | 54 | 56 | 52 | 52 | 54 | 55 | 48 | 40 | 37 | 45 | 46 | 52 |
Pamětihodnosti
- Zámek Čelina z první poloviny 18. století s barokní kaplí svatého Jana Nepomuckého v zámeckém parku[6]
- Židovský hřbitov v Čelině
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 146.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Čelina – zámek, s. 50.
- Zlato u Čeliny [online]. Příbram: Hornické muzeum [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Čelina, s. 180.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čelina na Wikimedia Commons
- Čelina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)