Časová pásma na Novém Zélandu

Čas je na Novém Zélandě upraven zákonem 39 z roku 1974 (Time Act).[1]

Hlavní ostrovy

Severní a Jižní ostrov, jakož i jim blízké ostrovy mají zákonem definovaný čas jako UTC+12:00 a nazývá se novozélandský standardní čas (anglicky New Zealand Standard Time – NZST).[1]

Pásmo Chatahamských ostrovů (zvýrazněno)

Použití atomových hodin, které dokážou měřit čas mimořádně přesně, vedlo k přijetí UTC a ten byl zapracován do novozélandského práva v roce 1974

V Novém Zélandu je za standardní čas odpovědná vládní Laboratoř měřených standardů (MSL). Novozélandský standardní čas je odvozován od koordinovaného světového času (UTC) a má přesnost v rozmezí 200 nanosekund, za kterou odpovídá Mezinárodní úřad pro váhy a míry v Paříži.[5] Informace o přesném čase jsou šířeny různými prostředky, včetně časových znamení vysílaných na rádiu Nový Zéland,[6] po telefonu a pomocí síťového časového protokolu.

Nový Zéland oficiálně zavedl standardní čas 2. listopadu 1868 jako první stát na světě. Druhý stát tak předstihl o patnáct let. Z obav, aby se příliš nelišil od slunečního času, který se uplatňoval do té doby, byl čas prvního, hlavního, pásma stanoven k východní délce 172°30′, tedy posunut oproti Greenwichskému střednímu času (GMT) o 11½ hodiny.[7][8] Tento čas byl znám jako novozélandský střední čas (New Zealand Mean Time – NZMT). Ze stejné zásady se vycházelo i pro ostatní území v novozélandské správě. Pro Chathamské ostrovy, na nichž platilo druhé pásmo, se stanovil čas předcházející pevninský Nový Zéland o 45 minut, neboli 12 hodin a 15 minut před Greenwichským středním časem.

Počínaje rokem 1909 předkládal člen parlamentu Thomas Kay Sidey každoročně návrh zákona na posunutí hodin o hodinu od září do následujícího března a zákon o letním čase (Summer Time Act) v roce 1927 uspěl. Od první listopadové neděle 1927 do první březnové neděle 1928 byly hodiny posunuty o hodinu. Posun nebyl populární, takže ho zákon o letním čase z roku 1928 zkrátil na půlhodinu od druhé říjnové neděle 1928 do třetí březnové neděle 1929. Tyto přechody ustanovil trvalými následný zákon o letním čase z roku 1929. V roce 1933 byla sezóna prodloužena vymezením její platnosti od první zářijové neděle do poslední dubnové neděle. Sezóny takto probíhaly až do druhé světové války, kdy nouzové předpisy v roce 1941 rozšířily platnost letního času na celý rok.[9] Tato změna se stala trvalou od roku 1946 na základě zákona (Standard Time Act) z roku 1945,[10] který jako standardní stanovil čas ke 180. poledníku (GMT+12) a ukončil přechody na letní čas.[11] NZST tak předcházel NZMT o půl hodiny a rozdíl 45 minut k druhému pásmu platnému na Chathamských ostrovech zůstal zachován.

Nejsilnější opozice vůči DST tradičně pochází ze strany chovatelů mléka[12] kvůli narušování a zkracování pracovní doby

Koncem čtyřicátých let byly vyvinuty atomové hodiny a několik laboratoří začalo s měřením atomového času. Dosavadní GMT nahradil v roce 1972 celosvětově nový standard času známý jako koordinovaný světový čas (UTC).[5] Ten vychází z měření na atomových hodinách a je pravidelně aktualizován v souladu s časovými změnami v rotaci Země přidáním nebo odstraněním sekund (tzv. přestupné sekundy). Tuto skutečnost reflektoval nový zákon o čase z roku 1974.

V roce 1985 provedlo ministerstvo vnitra komplexní průzkum. Byly zkoumány postoje veřejnosti k letnímu času a jeho vlivům na práci, rekreaci a na konkrétní skupiny lidí ve společnosti. Průzkum ukázal, že 76,2 % populace si přálo v letním čase pokračovat nebo dokonce sezónu prodloužit.[13] Průzkum také dospěl k závěru, že názory na toto téma se mezi pohlavími jen málo liší a že podpora NZDT je obecně vyšší v městských aglomeracích. Ve zkoumaných oblastech byla podpora zkrácení či zrušení NZDT vždy v menšině. Letní čas byl po několik let ignorován malou severní mlékárenskou komunitou Ararua.[12] V důsledku průzkumu a dalších zpětných vazeb od veřejnosti přikázal v roce 1988 ministr vnitra, aby se na zkoušku prodloužilo období letního času od druhé říjnové neděle 1989 do třetí březnové neděle 1990. Ministr vyzval veřejnost, aby mu napsala svůj názor na pětitýdenní prodloužení.[13] Následujícího roku se začátek sezóny opět posunul na první říjnovou neděli.[10]

V roce 2011 posunulo novozélandské závislé území Tokelau své časové pásmo dopředu o 24 hodin a vynechalo 30. prosince.[3]