Türkmenabat

Türkmenabat (dříve Čardžou) je město na severovýchodě Turkmenistánu. Je správním centrem vilájetu Lebap (dříve Čardžouská oblast) a s více než 570 000 obyvateli druhým největším městem v zemi.

Türkmenabat

znak
Poloha
Souřadnice39°6′ s. š., 63°34′ v. d.
Nadmořská výška187 m n. m.
StátTurkmenistán Turkmenistán
Türkmenabat
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel408 906 (2009)
Správa
Vznik1511
Telefonní předvolba993 422
PSČ746100
Označení vozidelLB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Populace

Türkmenabat je po Ašchabadu druhým nejlidnatějším městem Turkmenistánu. Populace města roste díky velkému počtu nově narozených a migrací lidí z Uzbekistánu.

Většinu obyvatel města tvoří Turkmeni a Uzbeci, existují zde menšiny Rusů, Tatarů, Kazachů a Karakalpaků.

Rok 1939 1977 1989 1999 2005 2010
Populace,
v tis.
70 236 160,8[1] 404[2] 490 571

Historie

Již před dvěma tisíci let zde existovala významná obchodní stanice na Hedvábné stezce známá pod názvem Āmul; název podle ní dostala také řeka Amudarja, na jejímž levém břehu město leží. Od patnáctého století se používal název Čardžou, což znamená v perštině „čtyři kanály“.[3] Sídlo náleželo Bucharskému chanátu do roku 1868, kdy se stalo součástí Ruského impéria, v roce 1886 zde Kozáci založili pevnost Nové Čardžou. V roce 1918 bylo povýšeno na město, v letech 1924–1927 neslo název Leninsk. Po vyhlášení nezávislosti Turkmenistánu se název města zapisoval turkmenskou latinkou jako Çärjew, v roce 1999 je nechal prezident Saparmurad Nijazov přejmenovat na Türkmenabat (město Turkmenů).

Život ve městě

Türkmenabat je významný dopravní uzel nedaleko hranice s Uzbekistánem s velkým nádražím, říčním přístavem a moderním letištěm,[4] žije zde také početná uzbecká menšina. Je centrem nejdůležitější zemědělské oblasti v Turkmenistánu, kde se pěstují obiloviny a ovoce. Město je významné potravinářským průmyslem a výrobou umělých hnojiv, zpracovává se bavlník a karakulská vlna, v okolí se těží zemní plyn.[5] Město je vyhlášené množstvím orientálních bazarů i velkým parkem Tasinlikler meydanchasy. Sídlí zde pedagogická vysoká škola a fotbalový klub FC Bagtyyarlyk-Lebap. Nedaleko města se nachází rezervace Repetek, chránící unikátní pouštní faunu a flóru. Podnebí je kontinentální, letní teploty přesahují 40 °C a zimní klesají pod –20 °C, průměrné srážky činí 130 mm ročně.

Rodáci

Partnerská města

Reference

  1. перепись населения 1989 года
  2. Microsoft Encarta 2006
  3. Eurasia Travels Dostupné online
  4. Nebit-Gaz Dostupné online
  5. Ahal Siyakhat Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.