Čapí hnízdo

Na místě po třicetileté válce zaniklé Kačerovy Lhoty vznikl v druhé polovině 17. století statek Nový Dvůr Semtín,[1] ke kterému byl v roce 1875 zřízen lihovar. Na přelomu tisíciletí nebyl dvůr využíván, naopak byl od 80. let 20. století opuštěný a v dezolátním stavu.[2]

V roce 2006 započaly práce na projektu komplexní rekonstrukce celého areálu včetně budov.[3] Rekonstrukcí byl pověřen akad. arch. Jiří Javůrek (studio SGL Projekt), který podle zadání investora navrhl přestavbu zchátralého statku a lihovaru na areál pro ubytování, pořádání firemních akcí a k trávení volného času. Rekonstrukce začala v září 2008 a byla dokončena v dubnu 2010. Nápad s motivem čapího hnízda vznikl podle čápů hnízdících v areálu již od roku 1926 a promítl se do návrhu stavby centrální budovy, což je jízdárna. Tato je zcela novou stavbou, zatímco řada dalších budov je původních, snaha byla zachovat jich co nejvíce.[2]

Pohled na areál Čapího hnízda

Statek má rozlohu přibližně tři hektary a k objektu dále patří 74 ha pastvin a polí.

Součástí areálu je:

• aréna jízdárny ve tvaru čapího hnízda
• kulturně-vzdělávací centrum (konferenční sál pro cca 170 posluchačů)
• hotel
• restaurace (letní terasa a rybářská bašta)
• sportoviště
• hospodářská farma (dobytek není chován na maso, ale pro ukázku toho, která zvířata žila či žijí na farmách)
• ekocentrum pro zachráněné živočichy
• informační centrum, naučné stezky.

Centrálním objektem je víceúčelová stavba jízdárny ve tvaru čapího hnízda, která je využívána také ke společenským, kulturním a sportovním akcím a která dala jméno celému areálu. Základ je tvořen betonovým prstencem zastřešeným atypickou konstrukcí z dřevěných vazníků. Obvodový plášť z polykarbonátových průsvitných desek je kryt „hnízdovým obalem“ z dubových klád připevněných na kovovou konstrukci tak, aby stavba připomínala hnízdo. Větrání je zajištěno střešním světlíkem o průměru osmi metrů. Stavba byla v roce 2010 nominována na „Stavbu roku“, dostala se také do finále Světového festivalu architektury v Barceloně roku 2011.[2]

Projekt byl podpořen z prostředků Regionálního operačního programu Střední Čechy.[4]

Podle údajů ve veřejném rejstříku byla společnost ZZN AGRO Pelhřimov v době od 12. prosince 2005 do 15. února 2008 součástí holdingu Agrofert. Tehdy změnila formu vlastnictví, byla převedena anonymními akciemi na neznámého majitele a přejmenovala se na Farmu Čapí hnízdo. Jelikož už nebyla součástí Agrofertu, firmě bylo umožněno získat dotaci z Evropské unie pro malé a střední podniky.[5][6] Babiš uvedl, že v době získání dotace byli majiteli akcií firmy jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky Moniky.[7] Po pěti letech, po vypršení dotační podmínky, společnost Farma Čapí hnízdo zanikla fúzí se společností Imoba, jejímž jediným akcionářem je společnost SynBiol, vlastněná Andrejem Babišem.[8]

Podstatou kauzy „Čapí hnízdo“ je podezření na účelové čerpání evropské dotace určené výhradně pro malé nebo středně velké podnikatele.[9][10] Podle kritiků Andrej Babiš a koncern Agrofert formálně převedli v roce 2008 nově založenou farmu na jiného majitele, krytého anonymními akciemi, protože Agrofert by dotaci ve výši 50 mil. korun nezískal. Podle Mladé fronty DNES stáli v čele formálně oddělené firmy Babišovi příbuzní a manažeři.[5] Například v roce 2013 psal Andrej Babiš na Twitteru o Čapím hnízdě jako o své farmě. [11] V roce 2015 Babiš označil Čapí hnízdo v dokumentárním filmu Víta Klusáka Matrix AB za svůj nejlepší projekt. Babiš ovšem tvrdí, že tato věta byla vytržena z kontextu.[12]

Společnost Imoba, s níž farma nakonec fúzovala, přitom v období let 2006 až 2011 nakupovala pozemky, které buď spadají do areálu Čapího hnízda, nebo s ním těsně sousedí. V době, kdy Farma Čapí hnízdo pobírala evropské dotace, tak Imoba nakoupila celkem 8 pozemků o celkové rozloze 150 tisíc metrů čtverečných. A smlouvy za Imobu podepisoval Andrej Babiš.[13]

V listopadu 2015 přijalo státní zastupitelství trestní oznámení na dotační podvod na základě článků o této kauze zveřejněných ve Svobodném fóru a týdeníku Euro.[14][15] Oznámení začala posléze vyšetřovat policie.[16] Dne 10. srpna 2017 obdržela poslanecká sněmovna žádost policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, v němž bylo obviněno celkem 11 lidí.[7] Babiš označil obvinění za absurdní a načasování podle něj ukazovalo na snahu ovlivnit volby.[17] Sněmovna nicméně oba poslance 6. září trestnímu stíhání vydala.[18] Situaci ovšem změnily říjnové sněmovní volby, v nichž byli oba jmenovaní znovu zvoleni a získali novou imunitu. Znovu tak 19. ledna 2018 poslanci rozhodli o vydání Babiše s Faltýnkem trestnímu stíhání.[19]

V roce 2017 přinesl web Neovlivní.cz důkazy o tom, že dotace byla získána podvodně. Dokumenty si následně od redakce vyžádala i policie.

Evropský úřad pro boj s podvody OLAF následně konstatoval, že dotace byla udělena neoprávněně a rovněž dospěl k závěru, že šlo o podvod. Evropská unie odmítla dotaci proplatit. Ministerstvo financí na doporučení Evropské komise v lednu 2018 sporný projekt vyňalo z evropského financování.[20] Výbor Regionálního operačního programu Střední Čechy poté vyzval 10. května 2018 firmu Imoba k dobrovolnému vrácení padesátimilionové dotace. Firma Imoba v červnu 2018 souhlasila s dobrovolným vrácením dotace a uvedla, že vrácení peněz neznamená, že by porušila podmínky dotace.[21]

Vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 163 v k. ú. Tomice u Votic je společnost Imoba, a. s.,[30] Společnost Imoba patří společnosti SynBiol, a. s.,[31] kterou vlastnil Andrej Babiš.