Čakmové

Čakmové (anglicky Chakma people, bengálsky চাকমা) jsou příslušníci tibetobarmského etnika, které obývá Čittágongské hory. Jejich počet se odhaduje mezi půl milionem a sedmi sty tisíci: z toho asi polovina žije v Bangladéši, kde jsou nejpočetnější národnostní menšinou,[1] zbytek v přilehlých oblastech Indie a Myanmaru nebo v exilu v Evropě, Severní Americe a Austrálii. V Myanmaru žijí Daingnetové, jazykově a etnicky nejbližší příbuzní Čakmů.[2]

Čakmové
Dívky z kmene Čakmů
Populace
540 000
Země s významnou populací
Bangladéš
Indie
Myanmar
Jazyk(y)
changma kodha
Náboženství
buddhismus
Příbuzné národy
Daingnetové

Historie

Etnogeneze Čakmů je spojována s královstvím Magadha, odkud se na konci 1. tisíciletí stěhovali na území Barmy. Jejich název pochází ze sanskrtského výrazu sakthiman, což znamená „držitel moci“, protože v Pugamské říši zaujímali četné významné pozice. Později bojovali s Arakanským státem, po porážce odešli do odlehlé hornaté oblasti na severozápad od Arakanu. João de Barros je v roce 1615 ve svém popisu Asie nazývá jako Chacomas. V roce 1666 oblast ovládla Mughalská říše a 1787 Britská Východoindická společnost, ale místní rádžové si zachovali značnou míru samosprávy. V roce 1947 se Čittágongské hory staly součástí Pákistánu, koncem padesátých let byla velká část kmenového území zaplavena při stavbě přehrady Kaptai.[3] Byla navíc zahájena politika islamizace a asimilace domorodců, která ještě zesílila po vyhlášení bangladéšské nezávislosti, což vedlo k ozbrojenému odporu vedenému organizací Šanti Bahini a k emigraci mnoha Čakmů do Indie.[4] Konflikt ukončila mírová dohoda v roce 1997, přetrvávají však spory ohledně návratu uprchlíků a navracení jejich majetku.[5]

Způsob života

Čakmové jsou převážně zemědělci, provozují žďáření a pěstují bambus, rýži a kukuřici. Na venkově se udržel i tradiční oděv thami s turbanem. Etnikum je rozděleno na 46 klanů nazývaných góza. Vyznávají buddhismus thérávadového směru, který však pod vlivem okolních národů nese řadu synkretických rysů.[6] Významnými oslavami jsou jarní svátek bizu a oslava nové sklizně alpaloni. Čakmové hovoří jazykem changma kodha, který byl původně tibetobarmský, ale pod vlivem bengálštiny v něm převládly indoevropské vlivy. Píše se vlastním písmem adžha path, které se vyvinulo z barmského.[7]

Reference

  1. EveryCulture
  2. The Daingnet, MyanmarBurma. www.myanmarburma.com [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07.
  3. Encyclopaedia Britannica
  4. Stateless people: Chakmas of Arunachal Pradesh, RNW Media
  5. Refugees: Chittagong Hill Tracts Peace Accord (CHT), Kroc Institute for International Peace Studies
  6. Kapkou v moři Bengálců, Koktejl 12/2000. www.czech-press.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-11.
  7. Chakma Script. hilledu.com [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-15.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.