Čéč
Čéč z Budivojovic (†1270?)[1], někdy se uvádí bez přídomku jako Čéč a nebo jako Čéč z Budějovic, v originálech např. Scech de Budwog, Checho de Budiwogewich či Schesho de Budwois, byl jihočeský šlechtic žijící ve 13. století, nejvyšší číšník Království českého mezi roky 1253 a 1256, a následně jeho nejvyšší sudí (dvorský i zemský) v letech 1256–1264.
Čéč | |
---|---|
Nejvyšší číšník Českého království | |
Ve funkci: 1253 – 1256 | |
Panovník | Václav I. – Přemysl Otakar II. |
Předchůdce | Bavor |
Nástupce | Diviš |
Nejvyšší zemský a dvorský sudí Českeho království | |
Ve funkci: 1256 – 1264 | |
Panovník | Přemysl Otakar II. |
Předchůdce | Pomněn |
Nástupce | Drslav |
Narození | 13. století |
Úmrtí | 1270? |
Commons | Čéč z Budivojovic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Poprvé se připomíná v roce 1251 jako vlastník vsi Budivojovice, u vltavského brodu, která se později stala pod názvem Staré město součástí královského města České Budějovice, založeného roku 1265 králem českým Přemyslem Otakarem II. Ves Budivojovice ležela v místech, kde dnes stojí Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa. Kolem roku 1260 mu Přemysl Otakar II. zastavil hrad Hlubokou, aby získal pozemek pro založení města České Budějovice, krátce poté mu ovšem hrad opět odňal a náhradou mu místo peněz přidělil ves Velíš u Jičína.[2] Roku 1263 prodává Čéč se souhlasem manželky Guty Vyšebrodskému klášteru ves Záboří (Záhorčice) ležící pravděpodobně v katastru dnešní obce Boršov nad Vltavou. Roku 1265 získává jako odškodnění za pozemek k výstavbě Českých Budějovic velešínské panství. Čéč Velešín zanedlouho prodal Benešovi Pyšnému z Michalovic. Kolem roku 1270 přikázal vystavět kostel Všech svatých, jehož stavbu osobně řídil děkan pražské kapituly Vít. Čéčovou druhou manželkou byla dcera hornorakouského rodu Kuenringů Gisela.
Reference
- Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Nebe, 2006. 672 s. ISBN 80-239-6706-1. Kapitola Čéč z Budivojovic, s. 72.
- Historie – 13. století [online]. Hluboká nad Vltavou: Oficiální stránky zámku Hluboká [cit. 2012-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-28.