Úpor trojmužný

Druh je rozšířen na velkém areálu, ale vyskytuje se poměrně vzácně. Roste hlavně v Evropě a ve části severní Asie. Je popisován také ze Severní Ameriky a severní Afriky. Protože se jedná o nenápadnou rostlinu která je často přehlížena nebo zaměňována za jiný druh, nelze její oblast rozšíření přesně specifikovat.

Konkurenčně velmi slabý druh rostoucí v nehlubokých a téměř stojatých vodách nebo na vlhkém substrátu. Vyskytuje se ve vodách se středním až vysokým obsahem živných látek v jezerech nebo rybnících a také na jejich obnažených dnech či březích se silnou vrstvou bahnitého substrátu. Nevadí mu kolísání vodní hladiny, nesnáší však úplné vyschnutí pevného podkladu na kterém roste. Vyrůstá nejvíce na plochách s nezapojenou vegetaci, často se projevuje jako pionýrská rostlina v místech narušených lidskou činností.

Květ

Jednoletá obojživelná bylina s bohatě větvenými lodyhami, ty bývají dlouhé 2 až 7 cm a mají mnoho uzlin ve kterých se větví a snadno z nich koření. Bělavé lysé lodyhy bývají ponořené nebo přiléhají na vlhkou půdu, pouze jejich vrcholy jsou obvykle vystoupavé a vzpřímeně. Porůstají vstřícnými, krátce řapíkatými, mírně dužnatými listy s čárkovitou, elipsovitou nebo kopinatou čepelí dlouhou 5 až 15 mm a širokou 2 až 3 mm která má zpeřenou žilnatinu. Listy jsou po obvodě jemně zoubkované, u vodních rostlin bývají na líci sytě zelené a na rubu stříbřitě zelené, u terestrických mohou být načervenalé. Krátké trojúhelníkovité palisty brzy opadávají.

Přisedlé květy rostoucí v paždí listů jsou oboupohlavné. Kalich je tvořen dvěma až třemi eliptickými, zelenými, u báze srostlými lístky z nichž jeden je menší nebo zakrslý. Koruna má tři široce vejčité, růžové lístky asi 1 mm dlouhé a 0,7 mm široké které u ponořených lodyh často chybí. Květy dále obsahují tři tyčinky kratší než okvětí a trojpouzdrý kulovitý semeník se třemi krátkými čnělkami; kvetou od červnu do srpna.

Plody jsou 2 mm kulovité třídílné tobolky na vrcholu mírně vmáčknuté, obsahují 30 až 50 semen. Zelená až žlutavě hnědá, mírně zakřivená válcovitá semena jsou asi 0,5 mm dlouhá.

Rostliny se během vegetační doby rozšiřují odlamováním části lodyh které v místech uzlin snadno vypouštějí kořínky a vytvářejí tak samostatné rostliny. V podmínkách Střední Evropy jsou však schopné přežít zimní období jen v podobě semen vzniklých opylením, jejích pyl ale není uzpůsoben k přenosu pod vodou.

Květy, které rozkvetou na rostlinách rostoucích na pevné půdě nebo na koncích lodyh vynořených nad vodou, jsou opylovány klasickým přenosem pylu z prašníků na blizny, ať již za pomoci větru nebo hmyzu. Květy, které vyrostou na ponořených částech, jsou kleistogamické a dojde v nich k vnitřnímu opylení ještě ve fázi poupěte a květy se vůbec neotevřou. Semena dozrají v tobolkách nad vodou i ve vodě.

Úpor trojmužný roste v České republice roztroušeně v rybníkářských oblastech v jižních Čechách a na Vysočině, jinde se vyskytuje ojediněle a je poměrně vzácný. Z tohoto důvodu je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ veden jako ohrožený druh (C3).[2][3][4][5][6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Úpor trojmužný na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření úporu trojmužného v ČR