Úlice (zámek)

Úlice jsou barokní zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-sever. Postaven byl nejspíše na místě starší tvrze v osmnáctém století. Zámecká budova je včetně přilehlého parku chráněná jako kulturní památka ČR.[1]

Úlice
Jižní průčelí
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba18. století
Poloha
AdresaÚlice, Česko Česko
Souřadnice49°45′35,73″ s. š., 13°8′56,58″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky18936/4-1597 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Prvním panským sídlem v Úlicích byla gotická tvrz, která podle Augusta Sedláčka mohla stát již v roce 1329.[2] První písemná zmínka o ní pochází až ze druhé poloviny patnáctého století, kdy byla vesnice v letech 1467 a 1471 vypálena během válek za vlády krále Jiřího z Poděbrad.[3] V té době patřila bratrům Jindřichovi a Janovi Úlickým z Úlic. Janovým potomkům potom vesnice s tvrzí patřila až do roku 1674, kdy zemřel Jindřich Jiří Úlický z Úlic. Jeho dcera Barbora Lidmila Úlická se provdala za Viléma Leopolda z Říčan a Úlice jim patřily ještě v roce 1695,[2] kdy mu zemřeli dva synové. Později se zadlužil natolik, že musel roku 1703 rozprodat veškerý majetek a odstěhovat se.[4]

Významným majitelem se stal Jindřich Zikmund ze Schirndingu, který vesnici získal roku 1713. Podařilo se mu získat také Chotěšovičky, Kozolupy, Kunějovice, Ošelín a Řebří. Později se panství až na Úlice a Chotěšovičky rozpadlo, ale přibyla k němu ještě Jezná.[3] Někdy v té době[3][5] nebo snad až ve druhé polovině osmnáctého století[6] byla stará tvrz přestavěna na barokní zámek. Roku 1783 ho zdědil Josef Václav Soyer z Burgsburgu a Edlingu, od kterého jej v roce 1795 koupil sklářský podnikatel Alois Haffenbrädl. Po něm se mezi majiteli vystřídali český zemský rada Anastaz Herbig (od roku 1801), jeho syn Josef Prokop Herbig, rytíř Antonín Cecinkar z Birnitzu (od roku 1833), Rudolf Dombrowský (od roku 1859), Bedřich Stadion-Thannhausen (od roku 1889) a od roku 1900 rodina Macenauerů.[3] Ve druhé polovině dvacátého století v budově sídlilo ředitelství státního statku.[6]

Stavební podoba

Severní průčeli

Jednopatrová zámecká budova je trojkřídlá a má mansardovou střechu, ze které vybíhá osmiboká vížka završená cibulovou střechou.[3] Východní přízemní křídlo je mladší. Fasádu člení kordonová římsa, bosovaná nároží a okna s úzkými šambránami a trojhrannými nebo segmentovými suprafenestrami.[6][5] V interiéru jsou použity plackové klenby,[6] ale podle jiných zdrojů jsou v přízemí použity stlačené valené klenby a klenby křížové.[5]

Na jižní straně zámku býval parter s květinovou broderií, zatímco na severní stranu navazuje anglický park.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Identifikátor záznamu 129668 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 164 s. Kapitola Tvrze v okolí Touškova, s. 164.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Úlice – zámek, s. 371.
  4. ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Hracholuská kaple a zámek. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2001. 32 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 24). ISBN 80-902692-6-5. S. 10.
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
  6. Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Ulice, s. 140.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.