Jezná
Jezná (též Jezdná, německy Gesna) je malá vesnice, část obce Úlice v okrese Plzeň-sever. Nachází se asi dva kilometry severně od Úlice. Je zde evidováno 28 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.[3]
Jezná | |
---|---|
Kostel Nejsvětější Trojice | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Úlice |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′32″ s. š., 13°8′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 26 (2011)[1] |
Katastrální území | Úlice (8,81 km²) |
PSČ | 330 33 |
Počet domů | 17 (2011)[1] |
Jezná | |
Další údaje | |
Kód části obce | 174181 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1272 v listině, kde ji papež potvrzuje jako majetek premonstátek z chotěšovského kláštera. Chotěšovské premonstrátky obec však pravděpodobně nezaložily, ale dostaly ji darem asi od zbožného feudála. Její založení můžeme datovat spíše do 12. či 13. století. Ukazuje se jako pravděpodobné, že původní kostel sv. Václava (prvně zmiňován 1352) mohl být založený spolu se založením obcem jako opevněný či spojený s opevněným dvorcem, sídlem pána.
V roce 1352 je Jezná zmiňována v souvislosti s existencí kostela sv. Václava, který byl už tehdy farní (stála zde fara) a bydlel zde farář Petr.
Ves často měnila majitele, již v roce 1379 vlastnil část obce urozený pán Heřman z Jeřeně, rytíř z Nečtin. Druhá část obce pak patřila vladykům z Dolan (kde se též nacházelo sídlo nižší šlechty v tamní tvrzi). Mezi nejvýznačnější majitele Jezné patří Úličtí z Plešnic, po kterých se nám v kostele zachovaly dva renesanční náhrobníky z 16. století. Po krátkou dobu zde bylo v 18. století sídlo Bohušů z Otěšic, kteří zřejmě obývali dům čp. 2 v poplužním dvoře a Jezná se tak stala samostatným statkem. V roce 1718 je v Jezné zmiňován místní cantor Ferdinand Josef Hochberger, tedy existovala zde zřejmě již škola (zřejmě farní?). Zdejší fara měla právo pivovárečné, kterého užívala ještě v roce 1870 a ve farním dvoře stál malý pivovar po němž se zachovalo jen torzo zdi. Na začátku 19. století zde byla postavena budova obecné školy (čp. 13). Škola byla zrušena až na konci osmdesátých let 20. století, kdy byla pro nedostatek kapacity a stavu budovy přesunuta do sousedních Pňovan.[5]
V roce 1767 byla dokončena pozdě barokní přestavba místního farního kostela Nejsvětější Trojice (a sv. Václava). Z původního kostela se zachovala pouze věž. Zbytek kostela byl nahrazen rokokovou novostavbou, která však obsahuje i část historického zařízení přeneseného z původního kostela.
Po revoluci r. 1848 patřil statek v Jezné rytíři Karlu Weidenheimovi. Posledními majiteli na konci 19. století byla rodina Macenauerových.
V roce 1930 žilo v Jezné 184 obyvatel ve 35 domech. Sedm z toho tvořilo osadu Nová Jezná u železniční trati.
V roce 1992 žilo v samotné Jezné jen 16 obyvatel v šesti domech. Ostatní domy sloužily rekreačním účelům.
Pamětihodnosti
- Kostel Nejsvětější Trojice (Jezná)
- Objekt barokní fary
- Starý hřbitov 300 m jz od obce
- Objekt poplužního dvora
- Budova býv. obecné školy čp. 13
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-02.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-20.
- ROŽMBERSKÝ, P. Ves Jezná dějiny a památky malé vesnice. 3. vyd. Plzeň: Nadace České hrady 1995 Plzeň
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezná na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Úlice na webu ČÚZK