Ötscher

Vzhledem ke své samostatné poloze je hora viditelná až i ze vzdálenosti 100 km. Při pohledu od severu je hora mohutná a široká, od západu a hlavně od východu je úzká. Vápencový masiv je rozerván hlubokými údolími a roklemi a vrchol je dobře přístupný jen od severozápadu. Ve vzdálenosti do 20 km se od horského masivu nacházejí jen dvě větší místa, jimiž jsou na severu okresní město Scheibbs a na jihovýchodě známé poutní místo Mariazell. Zhruba 4 km západně od vrcholu, v nadmořské výšce okolo 840 m, se rozkládá známé středisko zimních sportů – Lackenhof am Ötscher. Odtud vede sedačková lanovka až k horské chatě ve výšce 1410 m n. m. Od chaty pak vede hlavní cesta na vrchol masivu. Cesta je známá pro dobré vyhlídky po okolí.

• 
  Pohled od města Scheibbs
• 
  Vrchol

Dominantní hora Ötscher, tehdy nazývaná Hexenberg byla zdolána expedicí Maxmiliána II. roku 1573[1]. Jeho syn Rudolf II. nechal těžit zlato a vzácné kovy v údolích pod horami. Kvůli tomu bylo v okolí postaveno 30 pil na dřevo, hamry na zkujňování kovu a rozmohla se výroba dřevěného uhlí v milířích.

Pod Ötscherem byla postavena nejstarší vodní elektrárna Wienerbruck. Historické stroje dnes dodávají energii pro Mariazellskou úzkokolejnou železnici.

Do svahů Ötscheru se zařezává soutěska Ötschergräben. Ve vápenci se vytvořily rokle, vodopády a bizarní skalní útvary. Prochází skrz ní značená turistická stezka. V zimě zde lezou horolezci po ledopádech.