Élí (biblická postava)
Élí (hebrejsky: עֵלִי, Eli), v českých překladech Bible přepisováno též jako Elí, byl velekněz, který sloužil ve svatostánku v Šílu a který zároveň soudil syny Izraele po soudci Samsonovi. Podle Davida Ganse Élího soudcovské období spadá do let 2831–2871 od stvoření světa neboli do let 931–890 před naším letopočtem,[1] což odpovídá délce 40 let.[2] Jméno Élí je vykládáno jako „Vyvýšený“.[3] Jakožto kněz pocházel z kmene Lévi, z rodové linie Ítamara, jenž byl synem velekněze Árona. Élí měl dva syny: Chofního a Pinchasa.[4] Byl pěstounem proroka Samuele.[5] Zemřel ve věku 98 let[6] poté, co se doslech, že jeho synové padli v boji s Pelištejci, kteří navíc ukořistili Boží schránu. Po něm soudil izraelské kmeny prorok Samuel.
Odkazy
Reference
Literatura
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Élí.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ÉLÍ.
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.