Ágnes Hellerová

Ágnes Hellerová (maďarsky Heller Ágnes, 12. května 1929, Budapešť – 19. července 2019) byla maďarská filosofka a disidentka.

Ágnes Hellerová
Narození12. května 1929
Budapešť
Úmrtí19. července 2019 (ve věku 90 let)
Balatonalmádi
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov v Kozmově ulici
Povolánífilozofka, vysokoškolská učitelka, socioložka a esejistka
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1947–1951)
OceněníSzéchenyi Prize (1995)
Cena Hannah Arendtové (1995)
čestný doktor (1996)
Honorary Doctorate of University of Buenos Aires (1997)
čestný občan Budapešti (2008)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)István Hermann (od 1949)
Ferenc Fehér
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byla židovského původu a její otec zahynul v Osvětimi. V roce 1947 vstoupila do komunistické strany. O dva roky později byla ze strany pro nespolehlivost vyloučena, ale za vlády Imre Nagyho zase přijata. Byla studentkou marxistického filozofa Györgyho Lukácse a od roku 1955 přednášela na univerzitě v Budapešti. Po porážce maďarského povstání byla v roce 1958 ze strany znovu vyloučena a musela dočasně odejít z univerzity, na kterou se však v roce 1963 mohla vrátit.

V srpnu 1968 byla na mezinárodní filozofické konferenci na chorvatské Korčule, kde se dozvěděla o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa včetně maďarské armády. Účastníci sepsali tzv. Korčulskou deklaraci, ve které invazi odsoudili. Deklarace byla přetištěna v západní tisku. Nikdo z maďarských signatářů svůj podpis po návratu do Maďarska neodvolal. V roce 1973 byla Ágnes Hellerová znovu propuštěna z univerzity a společně s manželem, filozofem Ferencem Fehérem (1933–1994), odešla roku 1977 do exilu v australském Melbourne. Na New School for Social Research v New Yorku přednášela 25 let politickou teorii .[1] Ágnes Hellerová získala řadu vyznamenání a ocenění, mimo jiné roku 2008 českou pamětní medaili Karla Kramáře.[2]

Po pádu komunistického režimu v Maďarsku se vrátila a stala se členkou Maďarské akademie věd. Kritizovala premiéra Viktora Orbána. Po jeho nástupu do funkce byla s několika kolegy z Akademie věd vyšetřována pro údajnou zpronevěru veřejných peněz. Mezinárodní tisk a její kolegové to popisovali jako vyřizování účtů vlády s jejími kritiky. V roce 2012 bylo vyšetřování zastaveno.[3]

Reference
  1. Ve věku 90 let zemřela maďarská disidentka Hellerová. Kritizovala okupaci Československa v roce 1968. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-20 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.
  2. Vláda.cz: Předání medaile A. Hellerové
  3. Ágnes Hellerová (1929) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.