Jak napsat dialog

Dialog je nedílnou součástí každého příběhu a scénáristé se vždy snaží napsat dialogy v hrách, filmech a seriálech tak, aby zněly jako skutečné rozhovory. Dialogy se často používají k tomu, aby čtenářům a divákům poskytly nové informace zajímavým způsobem. Dialog pište tak, aby se hodil k vašim postavám, udržujte ho jednoduchý a upřímný a po napsání si ho přečtěte nahlas, abyste měli jistotu, že zní přirozeně.

Část 1

Část 1 ze 3:
Příprava psaní dialogu

1
Všímejte si skutečných rozhovorů. Poslouchejte, jak spolu lidi mluví a využívejte jejich rozhovory k tomu, aby vaše dialogy zněly autenticky. Brzy si všimnete, že lidé mluví s každým jinak, takže si dejte pozor, aby se tento fakt promítnul i ve vašich dialozích.
- Zbavte se částí dialogu, které nebudou v psané formě působit dobře. Nemusíte například přepisovat každé „ahoj“ a „sbohem“. Některé dialogy mohou začít klidně uprostřed rozhovoru.
- Vezměte si notes a zaznamenávejte si útržky dialogů ze skutečného světa, které se vám budou líbit.
2
Čtěte dobré dialogy. Pokud chcete získat přehled o tom, jak by měl dialog vypadat, musíte nejprve přečíst hodně dialogů z knih a filmů. Pročtěte si scénáře a knihy a zjistěte, co funguje a co nefunguje. ^{[1]
X
Zroj výzkumu}
- Zkuste si přečíst například dialogy Douglase Adamse, Toni Morrisona nebo Judy Blume (uvádíme jen některé z nejlepších autorů dialogů). Jejich dialogy jsou realistické a živé.
- Poslouchejte rozhlasové hry, které jsou často založeny hlavně na dialozích. Douglas Adams začínal psaním rozhlasových her, díky čemuž se naučil psát dokonalé dialogy.
3
Zapracujte na svých postavách. Budete muset svým postavám rozumět, jinak nebudou znít autenticky. Budete muset zjistit, zda mluví jednoslabičně a úsečně, nebo zda rádi používají košaté věty a zajímavá slova.^{[2]
X
Zroj výzkumu}
- Pohlaví, věk, vzdělání, původ a například tón hlasu ovlivní to, jak bude daná postava mluvit. Například mladá americká dívka bude mluvit jinak, než starší bohatý britský gentleman.
- Každá postava by měla mít svůj hlas. Všechny postavy by neměly mluvit stejným stylem a používat stejnou slovní zásobu. Zapracujte na tom, aby každá postava zněla jinak.
- Dejte každé postavě odlišný hlas. Ne všechny vaše postavy budou používat stejnou slovní zásobu, tón nebo metodu řeči. Ujistěte se, že každá postava zní jinak.
4
Vyhněte se afektovaným dialogům. Afektované dialogy nemusejí zničit celý příběh, ale rozhodně dokážou naštvat posluchače, což je něco, čemu byste se jako spisovatel měli snažit vyhnout. Čas od času může afektovaný dialog fungovat dobře, ale jen v určitých druzích příběhu. ^{[3]
X
Zroj výzkumu}
- Afektovaný dialog funguje pouze v některých případech, zejména při použití jazyka, který nikdo nepoužívá. Například: „Dobrý den, Jane. Dnes vypadáš smutně,“ řekl Charles. „Ano, Charlesi, dnes jsem smutná. Chtěl bys vědět proč?“ „Ano, Jane, chtěl bych vědět, proč jsi dnes smutná.“ „Jsem smutná, protože je můj pes nemocný a připomnělo mi to smrt mého otce, který před dvěma lety zahynul za nevysvětlitelných okolností.“
- Jak by tedy tento dialog měl vypadat? Například takto: „Co se děje, Jane?“ zeptal se Charles. Jane pokrčila rameny a stále se dívala upřeně z okna. „Můj pes je nemocný, doktoři neví, co s ním je.“ „To je hrozné, Jane. Ale je starý. Možná je to jeho konec.“ Její ruce se pevně chytily okenního rámu. „Jen jsem si myslela, že doktoři budou vědět.“ „Myslíš veterináře?“ „Jo, veterináře...“
- Důvodem, proč druhý dialog funguje lépe je to, že není hned jasné, že Jane myslí na svého mrtvého otce, ale přiklání se k této interpretaci, zejména proto, že místo veterinář říká „doktor“. Tento dialog také mnohem lépe plyne.
- Příklad díla, ve kterém afektovaný dialog funguje dobře, je například Pán Prstenů. Dialogy v něm nejsou vždy afektované, zejména když mluví hobiti, ale jsou grandiózní a výřečné (a také nerealistické). Jediným důvodem, proč to funguje (a mnoha lidem se to líbí) je to, že je příběh zasazen do prostředí starých epických básní.
Reklama

Část 2

Část 2 ze 3:
Napište vlastní dialog

1
Pište jednoduše. Místo „odpověděl“ napište „řekl“ a vyhýbejte se zbytečně rozvláčným slovům. Neměli byste odvádět pozornost od samotného dialogu těmito výplňovými slovy. „Řekl/a“ je téměř neviditelné slovo, kterým čtenáře nerozptýlíte.^{[4]
X
Zroj výzkumu}
- Jednou za čas je v pořádku místo „říct“ napsat třeba „odpovědět“. Můžete použít slovesa jako je „křičet“, „zašeptat“ nebo „přerušit“, abyste příběhu dodali všechny důležité informace.
2
Snažte se svůj příběh posunout dialogem dopředu. Dialog by měl poskytovat informace o příběhu i o postavách. Je to skvělý způsob, jak zapracovat na postavách, nebo doplnit chybějící informace.
- Nepište nezávazné klábosení o počasí nebo o tom, jak se postavy mají, i když si o tom lidé běžně vyprávějí. Takové povídání můžete použít maximálně k budování napětí. Pokud se například nějaká postava snaží získat informace, ale druhá postava jí je odmítá sdělit a trvá na klábosení, divák nebo čtenář si bude kousat nehty a bude se těšit na to, co přijde.
- Každý dialog by měl mít svůj účel. Při psaní dialogu se ptejte sami sebe, čím tento dialog přispívá příběhu. „Co se divákům snažím tímto dialogem sdělit?“ Pokud nemáte odpověď na tuto otázku, měli byste celý dialog přepsat.
3
Nezahlcujte dialogy informacemi. Mnoho spisovatelů má tendenci psát do dialogů co nejvíce informací, protože si myslí, že díky tomu čtenářům řeknou všechno nejlépe. Zadržte! Doplňující informace byste neměli psát do dialogů, ale měli byste je do příběhu zahrnovat postupně.
- Příklad špatného dialogu: Jane se otočila na Charlese a řekla: „Charlesi, pamatuješ si, jak můj otec zemřel a moji rodinu vyhnala z domu zlá teta Agáta?“ „Ano, pamatuji si to, Jane. Bylo ti jen 12 let a musela ses vzdát školy, abys mohla pomáhat své rodině.“
- Lepší verze tohoto dialogu by mohla znít například takto: Jane se otočila na Charlese s pevně staženými rty. „Dnes se mi ozvala teta Agáta.“ Charles vypadal zaskočeně. „Agáta? Ta přece vyhnala celou vaši rodinu z domu. Co chtěla?“ „Kdo ví, ale naznačovala mi něco o tatínkově smrti.“ „Naznačovala?“ Charles pozvedl obočí. „Podle všeho si myslí, že jeho smrt nebyla náhoda.“
4
Přidejte podtext. Rozhovory, zejména rozhovory v příbězích, jsou vícevrstevné. Většinou se v nich děje více věcí najednou, takže byste měli dát pozor na to, abyste zachytili podtext každé situace.
- Existuje spousta způsobů, jak sdělit různé věci. Pokud máte postavu, která chce říct například „Potřebuju tě,“ zkuste to napsat tak, aby to ta postava nemusela říkat přímo. Například: Charles se vydal k autu. Jane mu položila ruku na rameno a kousla se do rtu. „Charlesi, já... musíš už opravdu odejít?“ zeptala se a dala ruku pryč. „Ještě jsme nepřišli na to, co budeme dělat.“
- Nepište všechno, co si vaše postavy myslí nebo cítí. Napsali byste příliš mnoho a nezbylo by vám v příběhu žádné napětí.
5
Pište zajímavě. Vaše dialogy by měly být zajímavé a upoutat čtenáře. To znamená, že byste měli přeskočit nezáživné rozhovory a psát zajímavé a obsáhlé rozhovory, jako například Janin rozhovor s tetou Agátou.
- Pište hádky svých postav, nebo pište zajímavé a překvapivé věci, které k nim sedí. Dialogy by měly být zajímavé. Když všichni budou mluvit předvídatelně, dialog bude čtenáře nudit.
- Dodejte svému dialogu trochu akce. Když si lidé povídají, mohou si hrát s věcmi, smát se, mýt nádobí, zakopávat atd. Když tyto věci zahrnete do dialogu, bude působit živěji.
- Například: „Člověk si říká, že zdravý člověk, jako byl tvůj tatínek, jednoduše onemocní a zemře,“ řekla teta Agáta a ušklíbla se. Jane se vší silou snažila udržet svůj temperament na uzdě a odpověděla: „Někdy lidé prostě onemocní.“ „A někdy jim v tom někdo pomůže.“ Teta Agáta zněla tak samolibě, že Jane měla chuť vzít telefonní drát a uškrtit ji. „Pokud ho někdo zabil, víš, kdo to byl?“ „Ale ano, mám několik tipů, ale chci tě nechat, abys na to přišla sama.“
Reklama

Část 3

Část 3 ze 3:
Opravte svůj dialog

1
Přečtěte si svůj dialog nahlas, abyste viděli, jak zní. Můžete ho upravovat podle toho, jak zní, i podle toho, jak se čte. Nechejte ho několik dní po napsání ležet, abyste si pročistili hlavu a mohli se na něho podívat čerstvýma očima.
- Požádejte nějakého kamaráda nebo někoho z rodiny, aby si váš dialog přečetl. Když si ho přečte někdo jiný, může vás upozornit na chyby, nebo nepřirozené znění dialogu.
2
Naučte se správnou interpunkci. Pro čtenáře (a také vydavatele a agenty) není nic horšího, než špatné použití interpunkce v dialozích.
- Na konci každého dialogu by měla být tečka a koncové uvozovky. Například: „Dobrý den. Jmenuji se Jane,“ řekla Jane.
- Když chcete dodat nějakou akci doprostřed dialogu, můžete druhou část dialogu začít psát velkým písmem, ale nemusíte. Například: „Nemohu uvěřit, že zabil mého otce,“ řekla Jane a oči se jí zalily slzami. „To mi k němu nesedí.“ nebo „Nemohu uvěřit, že zabil mého otce,“ řekla Jane s očima plnýma slz, „protože mi to k němu vůbec nesedí.“
- Pokud není v dialogu žádná akce ani úvodní slova, na konci věty se před koncovými uvozovkami píše tečka. Například: „Sbohem, teto Agáto.“ Jane práskla s telefonem.
3
Zbavte se všech zbytečných slov a frází. Někdy je méně v dialogu více. Když lidé mluví, většinou to se slovy nepřehánějí. Vyjadřují se krátce a jednoduše. Tento styl byste měli převést i do svého dialogu.
- Například, místo „Nemohu uvěřit, že celé ty roky můj strýc Red dával tatínkovi do večerního drinku jed a pomalu ho zabíjel,“ řekla Jane, byste mohli napsat například: „Nemohu uvěřit, že strýc Red zabil mého otce!“
4
Dávejte si pozor na dialekt. Každá postava by měla mít svůj vlastní hlas, ale když to budete s akcentem přehánět, čtenářům to bude vadit. Když budete používat dialekt, který neovládáte, mohli byste tím urazit mluvčí tohoto dialektu. ^{[5]
X
Zroj výzkumu}
- Určete původ postav jiným způsobem. Používejte regionální termíny. Ujistěte se, že popisujete postavu z určitého geografického regionu (například Anglie nebo Amerika) a používejte vhodnou terminologii a slang.
Reklama

Tipy

Najděte si ve svém okolí lekce pro spisovatele a scénáristy. Spolupracujte s ostatními lidmi a získávejte od nich zpětnou vazbu.
Najděte si zdroje, které vám umožní psát skvělé dialogy. Zapište se na lekce psaní, nebo si najděte webové stránky a knihy, které vás naučí psát správné dialogy.

Reklama