Jak debatovat

Spoluautor od Pracovnící wikiHow

Existuje mnoho druhů debat, ať už se jedná o politické debaty nebo každodenní diskuze s lidmi. Tento článek vám odhalí některá základní fakta o debatě a pomůže vám jak s týmovou, tak i se sólovou debatou. Navíc vám také dá nějaké tipy na zlepšení vašich debatních technik.

Metoda 1

Metoda 1 ze 2:
Formální týmová debata

1
Buďte připravení na téma, na které máte vést debatu. Jeden tým musí mít roli „afirmativní“ a druhý tým roli „negativní“. Tým, který souhlasí s tezí daného tématu je „afirmativní“ a ten, který s ní nesouhlasí je „negativní“.
- Oba týmy budou sedět v předku místnostmi, v které debatují – afirmativní tým sedí nalevo a negativní tým (opozice) napravo.
- Debatu zahajuje předseda a první mluvčí afirmativní strany definuje tezi. V mluvení se střídají mluvčí z afirmativní a negativní strany.
2
Definujte tezi, je-li to nezbytné. Teze na: „Trest smrti je spravedlivý a efektivní trest,“ je zcela jasná. Pokud však máte tezi jako: „Je štěstí ušlechtilejší než moudrost?“, tak pravděpodobně budete muset uvést nějakou definici této teze a až pak budete moct dál pokračovat s debatou.
- Mluvčí afirmativního týmu vždy získává první a tedy tu nejlepší příležitost k definici teze. První mluvčí afirmativní strany by měl udělat test „osoby na ulici“:^{[1]
  X
  Zroj výzkumu}
  - Jak by průměrná osoba na ulici definovala danou tezi? Je rozumné očekávat, že normální osoba o dané tezi bude přemýšlet tímto způsobem?
- Negativní tým má příležitost danou definici odmítnout nebo se proti ní nějak vymezit a nabídnout svoji vlastní definici. To je však vhodné pouze v případě, že definice afirmativního týmu je nerozumná a zhoršuje pozici negativního týmu. První mluvčí negativního týmu musí odmítnout danou definici, pokud se proti ní chce nějak vymezit.
3
Napište si svůj argument tak, aby se vešel do vymezeného času (obvykle asi 7 minut). Na základě toho, v jaké pozici budete, byste měli postupovat podle určitých pravidel (jako je definice tématu nebo prezentování hlavního argumentu).
- Podložte své názory. Pokud tvrdíte: „Myslím si, že trest smrti by měl být zakázán,“ tak buďte připraveni toto tvrzení podložit nějakými argumenty.
- Argumentujte vírou pouze v případě, kdy to je vhodné. Věci, které jsou napsány v Bibli, Tóře, Koránu obvykle nejsou vhodnými zdroji pro vaše argumenty, jelikož někteří lidé je nepovažují za pravdivé.
- Pokud něco nevíte, tak to netvrďte – pouze v případě, že nemáte na výběr. Pokud toho moc o daném tématu nevíte, tak se alespoň snažte přijít s nějakými vágními, dvojznačnými tvrzeními, které bude pro vaše protivníky těžké vyvrátit. Pokud je totiž nechápou, tak je nebudou moct vyvrátit. Berte však na vědomí, že rozhodčí vás taky zřejmě nepochopí. Je však lepší to zkusit, než říct: „Nic nevím. Druhý tým může pokračovat.“
- Nepoužívejte rétorické otázky. Vždy dejte jasnou odpověď na všechny otázky. Pokud ponecháte nějakou otázku nezodpovězenou, tak vaši oponenti budou mít prostor váš argument vyvrátit.
4
Představte svůj argument. Když jste na řadě, představte svůj argument. Veďte vášnivou řeč – monotónní hlas ostatní akorát uspí nebo odvede jejich pozornost, takže si nevšimnou klíčového bodu vaší řeči. Mluvte jasně, pomalu a hlasitě.
- Udržujte oční kontakt s rozhodčím. I když je v pořádku se sem tam podívat na své oponenty, soustřeďte se především na rozhodčího.
- Představte strukturu vašeho argumentu ještě předtím, než jej celý prezentujete. Takto vaše publikum bude vědět, co čekat a rozhodčí vás nepřeruší (pouze v případě, že překročíte časový limit).
5
Udržujte rovnováhu mezi prezentací klíčových bodů vašeho týmu a mezi vyvracením bodů vašich oponentů. Jelikož se týmy v debatě střídají, tak je vždy možné přednést protiargumenty (není to možné pouze v případě, že jste první mluvčí afirmativního týmu). Tady je schéma správné struktury debaty:
- První mluvčí afirmativního týmu :
  - Definujte tezi (volitelné) a představte hlavní argument/y vašeho týmu
  - Uveďte v krátkosti to, o čem bude každý z vašeho týmu mluvit
  - Představte první půlku vašeho argumentu
- První mluvčí negativního týmu :
  - Přijměte nebo vyvraťte definici (volitelné) a představte váš hlavní argument/y
  - Uveďte v krátkosti to, o čem bude každý z vašeho týmu mluvit
  - Nabídněte protiargumenty na nějaké body prezentované mluvčím afirmativního týmu
  - Představte první půlku vašeho argumentu
- Druhý mluvčí afirmativního týmu:
  - Podpořte své hlavní argumenty
  - Nabídněte protiargumenty na nějaké body prezentované mluvčím negativního týmu
  - ¨Představte druhou půlku vašeho argumentu
- Druhý mluvčí negativního týmu:
  - Podpořte své hlavní argumenty
  - Nabídněte protiargumenty na nějaké body prezentované mluvčím afirmativního týmu #** Představte druhou půlku vašeho argumentu
- Třetí mluvčí afirmativního týmu:
  - Podpořte své hlavní argumenty
  - Nabídněte protiargumenty na nějaké body prezentované mluvčím negativního týmu
  - Nabídněte shrnutí vašich argumentů
  - Shrňte celou debatu za afirmativní tým
- Třetí mluvčí negativního týmu:
  - Podpořte své hlavní argumenty
  - Nabídněte protiargumenty na nějaké body prezentované mluvčím afirmativního týmu
  - Nabídněte shrnutí vašich argumentů
  - Shrňte celou debatu za negativní tým.
6
Nezapomeňte na tři hlavní pravidla při vyvracení argumentu. Jsou to tyto pravidla:
- Nabídněte nějaký důkaz pro váš protiargument. Nezávisejte pouze na nesouhlasu. „Dokažte“ rozhodčímu, proč druhý tým uvádí chybný argument. Nestačí pouze nesouhlasit.
- Útočte na ty nejdůležitější části jejich argumentu. Není účinné se zabývat drobnými nedostatky v argumentu vašich oponentů. Zabývejte se jádrem jejich argumentu a rozeberte jej do mrtě jako chirurgové.
- Žádné osobní útoky. Osobní útok je kritika osoby a ne jeho či jejího argumentu. Útočte na myšlenky, ne na samotné osoby.
7
Využijte všechen čas (nebo většinu). Čím více budete mluvit, tím spíše přesvědčíte rozhodčího. To znamená, že byste měli mít co nejvíce příkladů a ne bezmyšlenkovitě něco říkat. Čím více dobrých argumentů rozhodčímu poskytnete, tím spíše bude mít tendenci se nechat vámi přesvědčit.
8
Uvědomte si, na základě jakých aspektů budete souzeni. Rozhodčí většinou posuzuje tři hlavní věci: obsah, formu a strategii.^{[1]
X
Zroj výzkumu}
- Obsah:
  - Množství důkazů. Kolik důkazů by měl mluvčí použít na podporu svých tvrzení?
  - Relevance důkazů. Jak silné jsou důkazy, které mluvčí použil na podporu svého argumentu?
- Forma:
  - Oční kontakt. Do jaké míry mluvčí komunikuje se svým publikem? Tráví mluvčí příliš mnoho času díváním se na své kartičky s poznámkami?
  - Hlas. Jak dobře pracuje mluvčí s hlasem při přednášení svého argumentu? Je schopný nabídnout různé polohy hlasu na základě toho, o čem v daný moment mluví?
  - Řeč těla. Jak dobře využívá mluvčí řeč svého těla pro zdůraznění některých bodů svého argumentu a pro vyjádření autority a klidu?
  - Nervozita. Do jaké míry dokáže mluvčí ovládnout své verbální a tělesné tiky během přednesu? Koktá, přeskakuje nebo mluví příliš rychle?
  - Vyjadřování. Jak jasně dokáže mluvčí vyslovit jednotlivá slova? Používá mluvčí slova nebo slova používají jej?
- Strategie:
  - Jednota týmu. Jak dobře členové týmu mezi sebou spolupracují na jednotlivých argumentech a protiargumentech? Jsou všechna jejich tvrzení soudržná? Jak jasná a konzistentní je linie daného týmu?
  - Individuální jedinečnost. Čím každý z členů daného týmu vyniká během své řeči? Jak jasně podává a ukončuje své argumenty?
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 2:
Konverzační nebo neformální debata

1
Pro postupné odhalení nějakého argumentu, pokládejte otázky. Jelikož nevedete formální debatu, tak nemusíte nutně vědět, na jaké straně dané teze se ta druhá osoba nachází nebo v co opravdu věří. Pro zjištění jejich názoru tedy pokládejte otázky.
- "Takže ty věříš, že mezera v této teorii znamená něco závažného pro Darwinismus? "
- "Máš nějaký názor na otázku příroda vs. potrava? "
- "Jaký máš názor na afirmativní akci? "
2
Snažte se jasně pochopit názor druhé osoby nebo se jich zeptejte na vyjasnění nějakých nejasných bodů. Ne všichni dokáží své názory vyjádřit zcela jasně. Je však těžké s někým debatovat, pokud přeskakují z jedné věci na druhou. Snažte se je nenápadně korigovat, aby byli více méně konzistentní v uvádění svého argumentu.
- Pokud si nejste jistí tím, jaký je jejich argument, nenápadně jim pomozte: "Takže, pokud to dobře chápu, tak ty tvrdíš, že halíře by měli být zrušeny, protože jeden halíř stojí na výrobu víc, než jeden halíř?"
3
Uveďte protiargument. Uveďte svůj protiargument až poté, co daná osoba řekne svůj názor – i když je to debata, tak to působí méně antagonisticky.
- Spolu s vaším tvrzením nabídněte nějaké příklady toho, proč zrovna v dané tvrzení věříte:
  - "Já si myslím toto: Myslím si, že přílišná politická korektnost v nás naopak vyvolává strach cokoliv říct. Místo toho, abychom řekli náš opravdový názor, tak říkáme to, co si myslíme, že ostatní lidé chtějí slyšet. Máme větší obavy z toho, abychom někoho neurazili, než abychom opravdu řekli pravdu."
4
Nabídněte protiargumenty. Vyjádřete svůj argument a pak nabídněte protiargumenty, které vyvracejí tvrzení dané osoby.
- "Opravdu to dává nějaký smysl tvrdit, že vláda by měla vydávat zákony ohledně sexuální morálky? To není otázka „měla by“ – jsou více než schopní to udělat, ale je to spíše otázka toho, zda je to „správné“ nám říkat, jak zacházet s našimi těly v našem soukromí. Co je zastaví v narušování našeho soukromého života? Nejednalo by se o pozvánku k souzení dalších a dalších privátních aspektů našeho života? Kdy se náš život stane „jejich“?"
5
Zareagujte na jakékoliv protiargumenty. Je pravděpodobné, že osoba, s kterou vedete diskuzi, se bude snažit některé vaše argumenty vyvrátit. Nezapomeňte se s jejich protiargumenty vypořádat poté, co dokončili svoji řeč.
6
Věnujte pozornost neformální (a nepsané) konverzační etiketě. Vyplatí se být milý i v případě, že vedete debatu. Zapamatujte si:
- Nesnažte se dominovat konverzaci. Je to debata, což znamená, že se jedná o volnou výměnu názorů. Nejedná se o vaše vyprávění o tom, co je podle vás správné a špatné.
- Předpokládejte, že ostatní to s vámi myslí dobře. Daná osoba se mohla přeřeknout nebo se debata mohla nechtěně příliš vyhrotit. Nejlepší je předpokládat, že daná osoba se s vámi chce pouze přátelsky pobavit a ne vás ranit.
- Nezvyšujte svůj hlas nebo nenechávejte věci vyhrotit. Snažte se nezatáhnout se do diskuze, při které můžete ztratit nervy. Debata by měla být civilizovaná a osvětlující, ne lekce v zastrašování.
7
Neopakujte ten samý argument pořád dokola. Některé debaty se dokáží zacyklit, protože žádná z protistran se nechce svého argumentu vzdát. Pokud se dostanete do debaty, která nemá svého konce, nesnažte se v ní dál pokračovat. Prostě řekněte: "Respektuji tvůj názor. Sice s tebou teď nesouhlasím, ale možná v budoucnu budu. Dej mi nějaký čas na přemýšlení."
8
Přátelsky debatu ukončete. Nikdo s vámi nebude chtít debatovat, pokud jste zoufalec nebo nerespektujete ostatní diskutéry. Ať už daná debata byla jakkoliv vyhrocená, snažte se ji ukončit v přátelském duchu. Můžete sice s někým nesouhlasit, ale to neznamená, že nemůžete být přátelé.

Reklama

Tipy

Když vás rozhodčí požádá o přednesení vaší řeči, tak byste měli být okamžitě připraveni s ní začít (nebo během 5 sekund).
Čas od času debatování trénujte, abyste se sžili s debatováním či argumentováním.
Během děkování nejprve poděkujte druhému týmu, pak rozhodčímu, předsedovi, člověku, co měřil čas a nakonec publiku.
Nastudujte si předchozí debaty. Nevykrádejte však cizí nápady slovo od slova.
Nejsou žádná pevně daná pravidla. Dělejte to, co vám přijde nejlogičtější. Pokud chcete podat sto tvrzení, udělejte to. Pokud chcete uvést pouze jedno tvrzení a argumentovat pro něj po celou debatu, udělejte to. Nic není „správné“ nebo „špatné“.
Minutu před koncem uslyšíte jedno zazvonění, po vypršení času uslyšíte dvojité zazvonění a po přetáhnutí o 30 sekund uslyšíte trojité zazvonění.
Nikdy se nehádejte s rozhodčím.
Snažte se přednést svůj argument co nejjednodušeji. Nepomůže vám uvádět své argumenty ve vzletných slovech a frázích, rozhodčího to nijak nepřesvědčí a akorát si zhoršíte výsledek.
Uvolněte se – mějte však pohromadě všechny klíčové body na protiargument.

Reklama