Lajos Steier

Lajos Steier (* 2. marec 1885, Liptovský Mikuláš - † 3. január 1938, Viedeň, Rakúsko) bol historik a publicista.

Lajos Steier
Narodenie2. marec 1885
Liptovský Mikuláš, Slovensko
Úmrtie3. január 1938 (52 rokov)
Viedeň, Rakúsko
Odkazy
Commons Lajos Steier
 Biografický portál

Narodil sa v Liptovskom Mikuláši. Jeho otec Ignác Steier pôvodným povolaním učiteľ bol kníhtlačiar. Študoval techniku, neskôr právo, promoval na budapeštianskej univerzite.

Po ukončení štúdií pôsobil ako novinár, špecializoval sa na národnostnú problematiku, v rámci nej na slovenskú otázku. Zdôrazňoval potrebu účinnejšej vládnej podpory spisovnej slovenčine a rozvíjaniu samostatnej slovenskej identity ako protiváhy českých snáh.

Po vzniku Česko-Slovenska v roku 1918 bol hlavným oponentom československej oficiálnej historiografie, najväčší ohlas si získal svojim 1 000 stránkovým dielom Ungarns Vergewaltigung vydaným po nemecky vo Viedni v roku 1929.

Prof. Pražák vo svojich spomienkach píše:

Steier uveřejnil slovenské autonomistické hlasy proti nám ve velké knize vydané v Mnichově. Cizí tisk mluvil denně o slovenské otázce, že musí být řešena, a slovenský autonomistický tisk dodával mu čím dále tím nestoudnější materiál[1].

Václav Chaloupecký vo svojom diele Zápas o Slovensko 1918 knihu hodnotí:

S hlediska nám nepřátelského píše o převratových událostech též Lajos Steier v své práci Ungarns Vergewaltigugung (Oberungarn unter tschechischer Herrschaft) (Wien 1929, stran 1008). Přes svoji rozsáhlost je práce Steierova úplně bezcenná. Nejenom, že je tendenční a že nekriticky čerpá z nejkalnějších pramenů, ale Steier lže bez studu a zahanbení, aby jen ty Čechy zostudil a ukázal, jak prý vlastně dobromyslnou Dohodu klamali a podvedli[2].

Z poverenia Maďarskej historickej spoločnosti (Történelmi Társulat) vyhľadal vo viedenských archívoch a v roku 1937 publikoval slovenské spisy vzťahujúce sa k rokom 1848/1849.

Ako predseda Hornouhorskej vedeckej spoločnosti (Felvidéki tudományos társaság) zostavil a v roku 1937 pod názvom Czambel emlékkönyv (Czambelov pamätník) vydal zborník prác pripomínajúci život a dielo najvýznamnejšieho slovenského jazykovedca 20. storočia.

Slovenský biografický slovník ho charakterizuje ako odporcu slovenského národného hnutia, obrancu integrity Uhorska a po roku 1918 popredného predstaviteľa iredenty.[3]

Dielo
  • A tót-kérdés (Liptószentmiklós 1912)/ Slovenská otázka (Lipt. Sv. Mikuláš 1912)
  • A sajtókamara / Novinárska komora
  • Csehek és tótok (1919)/ Češi a Slováci
  • There is no Czech Culture in Upper-Hungary (Bp. 1920)
  • Beniczky Lajos 1848-49-iki kormánybiztos visszaemlékezései, jelentései (Bp. 1924)/ Spomienky vládneho komisára Beniczkého z r. 1848-49
  • Görgey és Kossuth (Bp. 1924)
  • Haynau és Paskievics 1-2.
  • Az 1849-iki trónfosztásról (Bp. 1928)/ O detronizácii Habsburgov v r. 1849
  • Ungarns Vergewaltigung (Zürich-Leipzig-Wien 1929) / Znásilnenie Uhorska
  • Aidé mémoire sur la situation de la minorité hongroise dans la Tchécoslovaquie (Bp. 1934)
  • A tót nemzetiségi kérdés 1848-49-ben (Magyar Történelmi társulat Bp. 1937) / Slovenská národnostná otázka v r. 1848-49
    • A Kérdés története 670s. / K histórii slov. nár. otázky
    • Okmánytár 787s. / Dokumenty
  • Czambel eszméi (Pécs 1937) / Czamblove idey
  • Czambel emlékkönyv (Felvidéki tudományos társaság Bp. 1937) / Czambelov pamätník

Referencie
  1. Albert Pražák, Politika a revoluce. Paměti (Academia Praha 2004) s.48
  2. Václav Chaloupecký, Zápas o Slovensko 1918 (Čin Praha 1930) s. 10
  3. Slovenský biografický slovník (Matica slovenská Martin 1986-1994)

Zdroje


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.