Zygmunt Szendzielarz

Zygmunt Szendzielarz (také známý jako "Łupaszka"; 12. března 1910 – 8. února 1951)[1] byl velitelem polské 5. Wilno Home armádní brigády.

Zygmunt Szendzielarz
Zygmunt Szendzielarz
Narození12. března 1910
Stryj
Úmrtí8. února 1951 (ve věku 40 let)
Varšava
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Povolánídůstojník
OceněníKříž za chrabrost
zlatý kříž řádu Virtuti Militari
stříbrný kříž řádu Virtuti Militari
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
ChoťHanka Szendzielarz (od 1939)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Mládí

Szendzielarz se narodil v Stryji (nyní v Lvovská oblast), pak v rámci Rakouska-Uherska šel do rodiny železničního pracovníka. Po absolvování základní školy ve Lvově, navštěvoval biologicko-matematické gymnázium v Lvově. Po absolvování se dobrovolně přihlásil do polské armády a dokončil pěší poddůstojní školu v Ostrów Mazowiecka (1932), pak jízdní poddůstojnickou školu v Grudziądz. Byl povýšen na poručíka a přeložen do Vilniusu, kde převzal velení o letky ve 4. Uhlan pluku.

Jeho hrob ve Varšavě.

Druhá světová válka

Se svojí jednotkou se zúčastnil v roce 1939 zářijové kampaně. Jeho jednotka byla připojena k Wilno jízdní brigádě pod velením generála Vladislava Anderse, část Pruské armády. Po ustupování ze severního Polska, síly generála Anderse bojovaly proti jejich cestě k městu Lvov a rumunskému předmostí. Nicméně, v oblasti Lublinu byla Szendzielarzova jednotka obklíčena a utrpěla těžké ztráty. Brzy poté Szendzielarz "ukradl" válečného zajatce ze strany Sovětů, ale podařilo se mu uprchnout do Lvova, kde žil na krátkou dobu pod falešným jménem.

Pomník mjr. Zygmunta Szendzielarze, "Łupaszky", v Krakově

Ve Wilnu začal Szendzielarz pracovat na různých funkcích pod falešnými jmény. V polovině roku 1943 vstoupil do Zemské armády, a v srpnu začal organizovat vlastní partyzánské skupiny v lesích a v okolí města. Brzy se k jednotce připojili místní dobrovolníci a zbytky jednotky Antoni Burzynski "Kmicic", zničeného sovětských partyzánů a Wehrmachtu. V září bylo v jednotce 700 mužů a byl oficiálně jmenován V Vilnian Home Army Brigade (V Vilénská Brigáda Armády Zemské).

V srpnu, velitel všech jednotek Zemské armády v oblasti Wilno, Gen. Aleksander "Wilk" Krzyżanowski, nařídil všem šesti brigádám pod jeho velením, aby se připravily na akci Bouře - plánovanou jako národní povstání proti německým okupačním silám, známou také jako Operace Ostra Brama. Brigáda V chtěla zaútočit na Wilno, předměstí Zwierzyniec ve spolupráci s postupujícími jednotkami 3. běloruské frontě. Nicméně, Łupaszko, ze strachu, že bude zatčen se svými jednotkami ze strany NKVD a namístě zabit, neuposlechl rozkazu a přesunul svou jednotku do středního Polska. Vilnius byl osvobozen od polských a sovětských sil a velitel byl poté zatčen Sověty. Většina jeho mužů byla poslána do gulagů a místa zadržení v Sovětském svazu.

Zygmunt Szendzielarz zemřel ve věku 40 let. Po smrti ho komunistická propaganda obvinila z nejrůznějších trestných činů, např. ze zločinů proti lidskosti, loupeže a krádeže, členství v Ukrajinské povstalecké armádě.

V roce 1988 byl Szendzielarz posmrtně povýšen na rotmistra a vyznamenán řádem Virtuti Militari. Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě. V květnu roku 2013 byl exhumován.

Odkazy

Reference
  1. Zygmunt Szendzielarz - zamordowany przez bezpiekę. Polskieradio.pl [online]. 2015-02-08. Dostupné online.

Literatura
  • Kozłowski, Patryk. Jeden z Wyklętych. Zygmunt Szendzielorz „Łupaszko”. Warszawa: Wydawnictwo Rytm, 2004. 214 S. ISBN 83-7399-073-9.
  • Kozłowski, Patryk. ZYGMUNT SZENDZIELARZ „ŁUPASZKO” 1910–1951. Warszawa: Wydawnictwo Rytm, 2012. 224 S. ISBN 978-83-7399-500-0.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.