Zuiderzeewerken

Zuiderzeewerken je názvem rozsáhlého projektu, který spočíval v přehrazení mořského zálivu Zuiderzee, díky kterému se ze zálivu stalo umělé přehradní jezero, dále pak výstavbě polderů a vysušení části tohoto jezera. Sestával z kombinace hrází, odvodňovacích a melioračních opatření, přečerpávacích stanic. Poprvé byl projekt představen roku 1891, poslední související stavební činnost skončila v roce 1975, tzn. že toto gigantické vodohospodářské dílo vznikalo déle než tři čtvrtiny století. Během projektu vznikla jezera IJsselmeer, Markermeer a několik takzvaných „okrajových jezer“ Randmeren.

mapa Zuiderzeewerken: nově získané území sytě zelenou barvou

Historie projektu

Ideje o přehrazení Zuiderzee se objevovaly již od 17. století, ale jejich realizace nebyla vzhledem k tehdejšímu technickému pokroku možná. Plány z druhé poloviny 19. století byly již realizovatelné. Roku 1891 představil vodohospodář a politik Cornelis Lely svůj projekt, který byl základem pro realizaci Zuiderzeewerken. Ten zahrnoval především uzavírací hráz spojující Severní Holandsko s Frískem a oddělující Waddenzee od původního mořského zálivu, ze kterého se stalo sladkovodní jezero IJsselmeer, a dále pět velkých polderů. Proti se stavěli rybáři žijící na pobřeží Zuiderzee, avšak po povodních v zimě 1916 nizozemská vláda projekt definitivně schválila dne 14. července 1918. Hlavními argumenty bylo:[1]

  • zlepšení protipovodňové ochrany – pobřeží původního Zuiderzee bylo dlouhé 300 km, kdežto uzavírací hráz 30 km, což podstatně snížilo nebezpečí povodní přicházejících od volného moře
  • zvýšení zemědělské produkce – během 1. světové války byl v Nizozemsku nedostatek potravin, podpora zemědělství byla velkou prioritou
  • lepší řízení vodního hospodářství – hladina v jezeře IJsselmeer se dala lépe regulovat, zabránilo se zasolování půdy
  • rozšíření silniční komunikace – výstavba nových silnic po hrázích polderů.

Přehled stavebních akcí
Projekt Délka hráze
(km)		 Rozloha
(ha)		 Zahájení stavby Dokončení stavby[2] Odvodnění území[2]
hráz Amsteldiepdijk 2,5 — 1920 31. července 1924 —
hráz Afsluitdijk 32 — 1927 23. května 1932 —
polder Andijk (pilotní projekt) 1,9 40 1926 začátek 1927 27. srpna 1927
polder Wieringermeer 18 20 000 1927 27. červenec 1929 31. srpna 1930
polder Noordoostpolder 55 48 000 1936 13. prosince 1940 9. září 1942
polder Oostelijk Flevoland 90 54 000 1950 13. září 1956 29. června 1957
polder Zuidelijk Flevoland 70 43 000 1959 25. října 1967 29. května 1968
hráz Houtribdijk 28 — 1963 27. září 1975 —
polder Markerwaard 28 41 000 z realizace polderu sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer

U polderů Noordoostpolder a Wieringermeer, které byly zbudovány přímým navázáním na okolní pevninu, bylo pozorováno snížení hladiny podzemní vody na původním území, což vedlo k jeho vysoušení a snížení úrodnosti. Zachováním dostatečně široké vodní plochy mezi původním pobřežím a novým polderem (takzvaná „okrajová jezera“ Randmeren) zůstal vodní režim původního pobřežního území nepozměněný a vodní hospodářství polderu je zcela nezávislé. Tento princip byl použit u polderů Oostelijk Flevoland a Zuidelijk Flevoland.

Oproti původnímu plánu, který počítal s výstavbou pěti hlavních polderů, bylo v průběhu prací odstoupeno od realizace polderu Markerwaard, když se pozornost a peněžní prostředky nizozemské vlády přesunuly na výstavbu protipovodňových hrází v Zeelandu (Deltawerken).[3] Nově získané území rozlehlých polderů (Noordoostpolder, Wieringermeer a dvojpolder Flevopolder sestávající z Zuidelijk Flevoland a Oostelijk Flevoland) o celkové rozloze 1650 km² poskytlo projektantům různých oborů jedinečný prostor pro realizaci rozsáhlých projektů krajinného a městského inženýrství při formování nové kulturní krajiny.[4] Většina území polderů (1650 km², což představuje přibližnou rozlohu okresu České Budějovice) je využívána pro zemědělství, v menší míře plní sídelní, industriální a ekologické funkce (především polder Zuidelijk Flevoland).[5]

V roce 2016 byl spuštěn projekt Marker Wadden (již mimo projekt Zuiderzeewerken), který sestává z realizace skupiny umělých ostrovů ve východní části původně zamýšleného polderu Markerwaard v blízkosti hráze Houtribdijk. Důvodem výstavby ostrovů je zvýšení ekologické hodnoty území. Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány – mají vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží, ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem. V roce 2018 zde byl vyhlášen národní park Nieuw Land zahrnující i část polderu Zuidelijk Flevoland.

Fotogalerie
  • Plán z roku 1907
  • dobová fotografie z výstavby hráze Afsluitdijk
  • hráz Afsluitdijk
  • satelitní snímek severního Nizozemska
  • polder Noordoostpolder
  • Zuidelijk a Oostelijk Flevoland

Zajímavost

Projekt Zuiderzeewerken byl společně s Deltawerken v roce 1995 zařazen mezi „sedm moderních divů světa“ vybraných Americkou společností stavebních inženýrů (ASCE).

Reference
  1. Bronnen voor leerlingen - Het Zuiderzeeproject [online]. Nieuw Land [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-28. (nizozemsky)
  2. Atlas van het IJsselmeergebied [online]. Ministerie van Infrastructuur en Waterstaat [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (nizozemsky)
  3. Bronnen voor leerlingen - De Markerwaard [online]. Nieuw Land [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-28. (nizozemsky)
  4. Niederländischer Städtebau im 20. Jahrhundert am Beispiel der IJsselmeerpolder [online]. Wahlfacharbeit in Sozial- und Wirtschaftsgeschichte bei Dr. A. Eisinger - Samuel Scherrer, Katrin Albrecht [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
  5. IJsselmeer Polders [online]. Britannica [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.