Zofia Wichłaczová

Narodila se roku 1995 ve Varšavě[1] do rodiny kamerového operátora Zbigniewa Wichłacze a scénografky Anny Seitzové-Wichłaczové.[2] Filmový debut prožila jako sedmnáctiletá v roce 2013 drobnou úlohou ve válečném dramatu Był sobie dzieciak.[3] Objevila se také v televizní adaptaci románu Morálka paní Dulské. Následující sezónu získala hlavní roli v komorním historickém snímku Once My Mother, natočeném v australsko-polsko-ukrajinské koprodukci.

Titulní postava zdravotní sestry Alicje „Biedronky“ Saské ve válečném dramatu Město 44 zasazeném do kulis Varšavského povstání, které v roce 2014 režíroval Jan Komasa,[4] jí vynesla Zlatého lva pro nejlepší herečku na 39. ročníku Filmového festivalu v Gdyni i Orla za objev roku na 18. udílení cen Polské filmové akademie.[5][6] Orlovskou nominaci v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli však neproměnila. Na divadelní scéně debutovala během května 2015 postavou Hanny Zachové v monodramatu Porozmawiajmy po niemiecku ve varšavském divadle Polonia. Předlohou představení Łukasze Kosa se stal autentický deník Zachové.[7] Roku 2016 obdržela cenu Evropské hvězdy zítřka[8] a ztvárnila Haniu Borowskou, studentku malíře Strzemińského, v posledním filmu Andrzeje Wajdy Mžitky.[9] Z Berlinale 2017 si odvezla, jako jeden z deseti zástupců nastupující herecké generace, cenu European Shooting Star pro nejslibnější evropské herce.[10][9]

V roce 2017 účinkovala jako matka Matogi v mysteriózním thrilleru z česko-polského pohraničí Přes kosti mrtvých pod režijním vedením Agnieszky Hollandové a Kasii Adamikové.[11] S Adamikovou v téže sezóně spolupracovala i na thrilleru Amok[12] a během roku 2018 také na dystopickém seriálu 1983 z produkce Netflixu, kde se režie ujala rovněž Hollandová.[3] V roce 2019 ji polský režisér Jan Holoubek obsadil do úlohy těhotné manželky novinářského eléva Teresy Zarzycké v kriminálním seriálu Bažina, který byl zasazen do reálií Polska roku 1984.[13] V dánském kriminálním seriálu DNA z roku 2019 pak představovala 19letou svobodnou matku Julitu, která se na vlastní pěst rozhodla řešit krádež novorozence v prostředí nelegálního obchodu s dětmi.[3]