Znojemská radniční věž

Když v roce 1226 král Přemysl Otakar I. povýšil trhovou ves Znojmo na královské město, vedlo to k jeho rychlému rozvoji. Již kolem roku 1260 byla na hlavní ulici spojující dvě hlavní náměstí postavena radnice, která sloužila jako středisko správy a hospodářsko politického a společenského života města.[1] První doložená zmínka o radnici však pochází až z roku 1397, kdy byla v městském rejstříku výslovně uvedena domus pretorii. Budova měla jedno patro tvořené klenutými místnostmi a již někdy před rokem 1422 se na ní nacházela věž, na níž byl umístěn orloj a zvon. Záznamy uvádějí, že na věži se zvonem působil hlídač, jemuž byla vyplácena mzda.[2]

V roce 1444 ve Znojmě vypukl velký požár, při němž vyhořela i radnice a věž na její střeše se zřítila. Při rekonstrukci byla proto věž postavena již jako samostatný objekt. O realizaci stavby měli zájem stavitelé Pilgram z Pelhřimova a Mikuláš ze Sedlešovic, zakázku nakonec získal mistr Mikuláš ze Sedlešovic. Stavba věže v pozdně gotickém slohu probíhala v letech 1445–1448. Data počátku a konce výstavby jsou zachycena v latinských nápisech vytesaných do kamenů vsazených do zdiva věže. První nápis lze přeložit jako Léta Páně 1445 v pondělí po Markétě počalo se toto dílo mistrem Mikulášem, kameníkem ze Sedlešovic. To znamená, že stavba byla zahájena 19. července. Druhý podobný nápis nás informuje, že stavba byla dokončena v roce 1448.[3]

Věž má vyhlídkový ochoz, který byl až do začátku padesátých let otevřený, ale při poválečné opravě byl zabedněn. Věž sloužila jako strážní až do roku 1924, nyní však slouží jako celoročně přístupná vyhlídka. Při zvlášť výborné dohlednosti jsou odtud viditelné i Alpy.[4]