Zinovij Davydov

Davydov se narodil v ukrajinském městě Černigov. V letech 1912 až 1917 studoval na univerzitě v Kyjevě na právnické a historicko-filologické fakultě a pak pokračoval ve studiu v Institutu dějin umění.

Jeho literárním debutem byla sbírka básní Ветер (1919, Vítr), brzy však začal psát historickou prózu pro dospělé i pro děti a mládež.

• Ветер (1919, Vítr), sbírka básní.
• Беруны (1933, od roku 1940 jako Русские робинзоны, česky jako Zajatci ledu a noci), román o „ruských robinzonech“, tj. o skupině námořníků, kteří se se roku 1743 ocitli na neobydleném ostrově Malý Berun (nyní Edgeøya ve Špicberkách) v Severním ledovém oceáně a strávili zde šest let.
• Дикий камень (1936, Divoký kámen), nedokončený historický román, jehož časopisecké vydávání bylo zastaveno pro ostrou kritiku toho, že v díle byl zdůrazněn podíl polské okupace Ruska na počátku 17. století na překonávání zaostalosti země.
• Из Гощи гость (1940, Nezvaný host), historický román o nezvaném hostovi na carském trůně Lžidimitrijovi I.
• Корабельная сторона (1955, ve vydáních pro mládež jako Корабельная слободка), historický román o obraně Sevastopolu během Krymské války.
• Разорённый год (1958, Zpustošený rok), posmrtně vydaný historický román pro mládež o událostech v Rusku roku 1612, kdy ruský národ povstal proti polským okupantům pod vedením knížete Dimitrije Požarského.
• Звёзды на башнях. Образы старого Кремля (1963, Hvězdy na věžích), obrazy starého Kremlu, vydáno posmrtně.

• Zajatci ledu a noci, Albatros, Praha 1972, přeložila Jarmila Nikdímová.
• Nezvaný host, Svoboda, Praha 1974, přeložila Eva Dolejšová.
• Zajatci ledu a noci, Albatros, Praha 1985, přeložila Eva Dolejšová.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Давыдов, Зиновий Самойлович na ruské Wikipedii.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zinovij Davydov
• (rusky) http://www.el-history.ru/node/1324
• (rusky) http://feb-web.ru/feb/kle/kle-abc/ke2/ke2-4882.htm