Zinkový prst

Zinkový prst (z angl. zinc finger) je označení pro strukturní motiv běžně nacházený u celé řady bílkovin. Umožňuje především vazbu daných bílkovin na DNA (a RNA) a je proto součástí celé řady tzv. transkripčních faktorů. Je pojmenován podle toho, že má tvar zahnutého prstu, přičemž uvnitř se nachází vazebné místo pro zinek koordinačně navázaný na cysteinový a histidinový zbytek.[1]

Prototyp zinkového prstu, šroubovice vpředu je alfa-helix, šipka znázorňuje beta-list, zinek zeleně

Výskyt

První zinkové prsty byly objeveny v roce 1985 v transkripčním faktoru TFIIIA. Dnes je známo, že je v lidském genomu kódováno přes 700 proteinů obsahujících zinkové prsty, a tak zinc fingers představují druhý nejběžnější strukturní motiv vůbec.[2] Obvykle se navíc v proteinu vyskytuje více zinkových prstových domén za sebou, aby vazba byla silnější či specifičtější.[2]

Struktura
Vazba zinkových prstů na DNA

Klasický zinkový prst se skládá z jednoho alfa-helixu a jednoho beta-skládaného listu, které jsou uspořádány paralelně vedle sebe a vytváří mezi sebou vazebné místo pro zinek. Toto vazebné místo je dále stabilizováno hydrofobními aminokyselinami, obvykle tyrosinem, fenylalaninem a leucinem. Zinek umožňuje stabilizaci celé podjednotky, protože se pro toto v redukčním prostředí cytosolu nehodí disulfické můstky.[2]

Reference
  1. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
  2. ISALAN, Mark. Zinc Fingers. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.