Zetská bánovina

Zetská bánovina (srbochorvatsky Зетска бановина/Zetska banovina) byla administrativní jednotka Království Jugoslávie mezi lety 1929 až 1941. Svým názvem odkazovala na středověké knížectví Zeta.

Poloha Zetské bánoviny v rámci jugoslávského království

Zahrnovala území dnešní Černé Hory, jihozápadní část současné Bosny a Hercegoviny, jižní část současného Chorvatska (od města Dubrovník až po Prevlaku, západ Kosova a část regionu Sandžak. Správní centrum regionu se nacházelo ve městě Cetinje, historickém centru černohorského knížectví. Rozloha bánoviny činila 30 997 km² a v roce 1931 zde v rámci sčítání lidu bylo zaznamenáno 925 516 obyvatel. Hranice regionu byly stanoveny tak, aby znemožnily růst chorvatského, resp. albánského nacionalismu.[1] V roce 1939 byly západní části připojeny k Chorvatské bánovině.

Představitelé Zetské bánoviny
  • 1929–1931: Krsta Smiljanić
  • 1931–1932: Uroš Krulj
  • 1932–1934: Aleksa Stanišić
  • 1934–1936: Mujo Sočica
  • 1936–1939: Petar Ivanišević
  • 1939–1941: Božidar Krstić
  • 1941: Blažo Đukanović

Reference
  1. ŠÍSTEK, František. Dějiny Černé Hory. Praha: Lidové noviny, 2017. 614 s. ISBN 978-80-7422-498-0. S. 348. (čeština)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.