Zerstörer 1934
Zerstörer 1934 byla třída torpédoborců německé Kriegsmarine účastnících se druhé světové války. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy, na které navázalo 12 jednotek mírně upraveného modelu Zerstörer 1934A. Byly to první plnohodnotné německé torpédoborce postavené od první světové války. Deset jich bylo ve válce ztraceno.
| Zerstörer 1934 / 1934A | |
|---|---|
 Z4 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Kriegsmarine Royal Navy Francouzské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 4 (1934) 12 (1934A) |
| Osud | 10 potopeno 6 vyřazeno |
| Předchůdce | třída Raubtier |
| Nástupce | Zerstörer 1936 |
| Technické údaje Zerstörer 1934 | |
| Výtlak | 1625 t (standardní) 3156 t (plný) |
| Délka | 119,3 m |
| Šířka | 11,3 m |
| Pohon | 2 turbíny, 6 kotlů |
| Rychlost | 38,2 uzlu |
| Posádka | 315 |
| Výzbroj | 5× 127mm kanón (5×1) 4× 37mm kanón 4× 20mm kanón 8× 533mm torpédomet (2×4) |
Stavba
Stavbu prvních čtyř jednotek modelu 1934 provedla loděnice Deutsche Werke v Kielu. Do služby vstoupily v roce 1937. Navázala na ně stavba dalších 12 jednotek verze 1934A s o 1,7 metru prodlouženým trupem a kotly o vyšším pracovním tlaku. Ty stavěly loděnice DeSchiMAG, Germaniawerft a Blohm + Voss.
Jednotky tříd Zerstörer 1934 (Z1–Z4) a Zerstörer 1934A (Z5–Z16):
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Z1 Leberecht Maas | 1934 | 1935 | 1937 | 1940 – během operace Wikinger omylem potopen Luftwaffe |
| Z2 Georg Thiele | 1934 | 1935 | 1937 | potopen 1940 |
| Z3 Max Schultz | 1935 | 1935 | 1937 | 1940 – potopen během operace Wikinger |
| Z4 Richard Beitzen | 1935 | 1935 | 1937 | sešrotován |
| Z5 Paul Jakobi | 1935 | 1936 | 1937 | předán Francii, sešrotován |
| Z6 Theodor Riedel | 1935 | 1936 | 1937 | předán Francii, sešrotován |
| Z7 Hermann Schoemann | 1935 | 1936 | 1937 | 1942 – potopen křižníkem HMS Edinburgh |
| Z8 Bruno Heinemann | 1936 | 1936 | 1938 | 1942 – potopen |
| Z9 Wolfgang Zenker | 1935 | 1936 | 1938 | 1940 – potopen |
| Z10 Hans Lody | 1935 | 1936 | 1938 | předán Velké Británii, sešrotován |
| Z11 Bernd von Arnim | 1935 | 1936 | 1938 | 1940 – potopen |
| Z12 Erich Giese | 1935 | 1937 | 1939 | 1940 – potopen |
| Z13 Erich Koellner | 1935 | 1937 | 1939 | 1940 – potopen |
| Z14 Friedrich Ihn | 1935 | 1935 | 1938 | předán SSSR, sešrotován |
| Z15 Erich Steinbrinck | 1935 | 1936 | 1938 | předán SSSR, sešrotován |
| Z16 Friedrich Eckoldt | 1935 | 1937 | 1938 | 1942 – potopen křižníkem HMS Sheffield |
Konstrukce
_in_Brockhaus_1937.jpg.webp)
Výzbroj plavidel po jejich dokončení tvořilo pět 127mm kanónů v jednodělových věžích, čtyři 37mm a čtyři 20mm protiletadlové kanóny a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. Během války byla zesilována jejich protiletadlová výzbroj. Pohonný systém tvořily dvě turbíny a šest kotlů. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 38,2 uzlu.
Odkazy
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
